„Na střeše domu máme už víc než osm let solární kolektor, který slouží na ohřev vody, někdy i přes 60 stupňů. Za celé léto bojler ani nezapneme, je to skvělá věc,“ pochvaluje si Stanislav Svoboda z Újezda u Rosic. O využití sluneční energie uvažoval dlouho, rozhodnutí o pořízení urychlilo, když se rozbil starý bojler a on si mohl pořídit nový, tedy takový, který už se solárním ohřevem počítá.
Solární kolektory si lidé pořizují nejčastěji pro ohřev vody, ale stále více také k vytápění budov nebo třeba vody v bazénu. Zatímco panu Svobodovi a jeho manželce stačí pro zásobování teplou vodou v letních měsících pouze jeden kolektor na ploše 2 m2, pro zásobování 4-5členné domácnosti by bylo potřeba mít kolektorovou plochu velkou 5-6 m2 a solární bojler o objemu 300 litrů.
A jak to funguje v zimě, když slunce tolik nesvítí a voda se neohřeje na požadovanou teplotu? Kolektory studenou vodu jednoduše jen předehřejí a práci pak dodělá už kotel či elektroohřev.
Výkup po dobu 20 let Využívání solární energie už není v Česku tak neznámé téma a našinci se nezdráhají vyrábět si doma vlastní ekologickou energii pomocí solárních elektráren.
„Obecně se tento rok zvýšil zájem o solární panely, a to zejména o solární elektrárny. Žádané jsou v poslední době i tzv. ostrovní systémy. Zjednodušeně řečeno jsou to všechny fotovoltaické aplikace v místech, kde není klasická přípojka elektřiny, jako jsou chaty, chalupy, sportovní letiště, jachty a budovy na samotách. Tedy místa, kde dříve vůbec elektřina nebyla,“ říká Robert Mořkovský ze společnosti Solární Panely. CZ. Podle něj nastává citelný nárůst hlavně v druhé polovině roku. „Podle mě je to způsobené hlavně tím, že zájemci chtějí stihnout letošní výhodné výkupní ceny. Příští rok hrozí, že se výkupní ceny budou snižovat a také klesne doba státní garance výkupu elektřiny.“
Výhoda solární elektrárny totiž netkví jen v tom, že jsou obyvatelé domu naprosto nezávislí na dodavateli elektrické energie, ale distributorské společnosti jsou ze zákona povinné veškerou vyrobenou elektřinu dokonce vykoupit.
Výkupní ceny za elektřinu jsou zaručeny po dobu 20 let a člověk má tak jistou, že bude po tuto dobu inkasovat zajímavý obnos peněz. Po dvaceti letech ale výrobci ztrácejí na výkupní ceny nárok. V současné době existují dva typy„ dotací“, a to výkupní cena a tzv. zelený bonus. Tarif výkupní ceny elektřiny ze solárních panelů je letos stanoven na částku 12,89 korun a zelený bonus na 11,91 korun za kilowatthodinu. Tato cena však bude postupně klesat, a to o pět procent každým rokem.
Pro soukromé osoby se hodí zvolit pro výkup elektřiny režim zeleného bonusu, protože umožňuje dostat zaplaceno jednak za elektřinu prodanou, jednak za tu, kterou sami v domácnosti spotřebují.
Další příjemnou výhodou je také daňová úleva, která zisk z domácí elektrárny osvobozuje od daní po dobu 5 let.
Panely jako byznys Právě zaručené dotace za výkup elektřiny jsou často také impulzem pro podnikavce, kteří v solární energii vidí zisk. „Zaznamenali jsme masový zájem velkých investorů o výstavbu fotovoltaických elektráren s výkony kolem 1 MW, a jedná se už o podnikání v energetice. Důvodem je zvýhodněná cena elektrické energie, která u dobře navrženého projektu zajistí slušný zisk s poměrně malým rizikem,“ říká Jan Truxa z poradenské společnosti EkoWATT.
Podle něj u nás nikdy v minulosti nebyla tak výhodná možnost instalace solárního systému jako nyní. „Současný stav - tedy program Zelená úsporám a zvýhodněné výkupní ceny elektřiny - je ojedinělý a nebude trvat příliš dlouho,“ radí zájemcům Truxa.
Největší nevýhodou solární elektrárny je hlavně vysoká pořizovací cena. Nejlevnější panely o výkonu 200 wattů lze pořídit asi od 16 tisíc korun bez DPH, takže elektrárna s patnácti panely vyjde na necelých tři sta tisíc. Návratnost této investice se však pohybuje v rozmezí 7-10 let.
„Záleží vždy na pořizovací ceně, na způsobu financování, ale také na tom, zda bude fotovoltaická elektrárna správně navržena, a bude tak v provozu po většinu své životnosti,“ upozorňuje Mořkovský. Životnost se přitom pohybuje kolem 30 let a více. Obecně však platí, že výkon fotovoltaické elektrárny se snižuje zhruba o 1 % ročně.
Panely nejen na střechy, ale i na fasády „Standardně trvá proces od pořízení do uvedení elektrárny do provozu 2-4 měsíce. Nejvíce času trvají lhůty pro stanoviska - stavební úřady, stanovisko distributora, žádost o licenci atd. Naopak je tomu u malých ostrovních systémů, kde (tam, kde není přípojka elektřiny) člověk může začít používat elektřinu ihned po instalaci,“ uvádí Robert Mořkovský ze společnosti Solární Panely. CZ. Samotná instalace fotovoltaické elektrárny pak trvá zhruba 2-4 dny, podle připravenosti objektu.
Nejvhodnější pro instalaci slunečních kolektorů je místo, kde nedochází k zastínění vegetací či svahem. Nejlepší je orientace přesně na jih s optimálním sklonem 35 stupňů. Na rozdíl od fotovoltaiky se může sklon solárních kolektorů k ohřevu pohybovat v rozmezí 30-60 stupňů. Není však zásadou, že se kolektory musí instalovat jen na střechy, alternativou může být i upevnění na fasádu.
Geografická poloha má vliv na počet hodin slunečního záření a také na jeho kvalitu. Na každém místě naší republiky je intenzita slunečního záření odlišná, což také zčásti ovlivňuje efektivitu výroby energie ze slunce. V České republice se celková doba slunečního svitu pohybuje od 1400 do1800 h/rok, v horských a podhorských oblastech 1600 h/rok a v nížinných oblastech jižní Moravy až 2000 h/rok. Právě tam je v Česku nejtepleji.
***
Intenzita slunečního záření v ČR
Průměrný roční úhrn globálního záření v MJ/m2.
Výhody solárních elektráren výroba energie je ekologicky čistá, neprodukuje žádný odpad, plyn, popílek ani hluk solární systémy jsou funkční i bez přímého slunečního svitu nezávislost na distribuční společnosti až 50% pokrytí nákladů dotací od státu a zvýhodněnými půjčkami státem zaručené výkupní ceny po dobu 20 let životnost kolektorů dosahuje 25-30 let zisk z elektrárny je osvobozen od dani z příjmu po dobu 5 let panely nevyžadují náročnou údržbu vysoká investice se vrátí během 8-10 let
