Zapomněli jste, že i země eurozóny mají své národní banky? List FAZ to připomněl ke 20. výročí dne, kdy Východní Německo začalo platit západní markou. Thilo Sarrazin z Bundesbanky přibližuje v rozhovoru rozdíly mezi tehdejší německou a dnešní evropskou měnovou unií: „Ta evropská se nesmí stát unií transferovou. Přepočteme-li německé finanční vyrovnání na startovní poměry eurozóny, Německo by muselo platit 89 miliard marek, 11 procent daňových příjmů. A Řecko by tehdy dostalo navíc 38 miliard marek, 84 procent svého původního příjmu.“
Proč bylo o tolik snadnější, ptá se FAZ, platit německému Východu? „To byl nutný příspěvek v rámci německé jednoty. Solidarita na bázi tisíciletých společných dějin je něco zcela jiného než otázka po solidaritě v hospodářském prostoru se 400 miliony obyvatel.“ Byla německá měnová unie před dvaceti lety chybou? „Ne.“ Byla evropská měnová unie chybou? „Kdybyste se mě zeptali v roce 1998, byl bych řekl ne.“ A dnes? „Je třeba něco udělat.“ Zajímavý rozhovor. Ukazuje, jak mluví vysoký úředník velmi evropské země, myslí-li to opravdu upřímně. *** A teď si zkuste hádanku. Kdy myslíte, že se odehrála poslední evoluční změna druhu homo sapiens doložená v jeho genech? Podle New York Times to bylo před 7500 lety, kdy lidé v Evropě získali toleranci k laktóze. Hrubě řečeno: od té doby s dospělými Evropany čerstvé mléko nehne, zatímco třeba s Číňany zamává. Jenže čínští biologové – a tam míří článek v NYT – publikovali objev, který vývoj člověka posunuje. Zjistili, že schopnost Tibeťanů žít v extrémní výšce a dýchat řídký vzduch je daná změnou v genech, která nastala před 3000 lety. Ano, teprve tak nedávno se podle vědců z Pekingu oddělili Tibeťané od Číňanů a přizpůsobili se vysokohorským podmínkám, i když historici, archeologové a lingvisté dokládají, že to bylo mnohem dříve.
Pro nás, Slovany ze střední Evropy, kteří jsme před třemi tisíci lety žili někde v bažinách u Černobylu, je to prehistorie. Ale pro Číňany s jejich starobylou kulturou a dějinami je to jako nic. Autor těchto řádků nemá intelektuální kapacitu na to, aby závěry čínských vědců zpochybnil, zato si dokáže živě představit, jak si s jejich pomocí bude Peking Tibeťany „vědecky“ nárokovat.
*** Izraelský premiér Netanjahu přijel do Washingtonu za prezidentem Obamou a svět se už tradičně ptá: Kdy vznikne palestinský stát? Když pak v kontextu návštěvy píše Jerusalem Post o izraelské výzvě k přímým rozhovorům s Palestinci, působí to málem nepatřičně. Proč se v době, kdy jde o tak vznešené a spravedlivé cíle jako „řešení v podobě dvou států“, zabývají jeruzalémské noviny ptákovinou, jakou jsou přímé či nepřímé rozhovory s Palestinci? Protože to není ptákovina. Svět akceptuje palestinské právo na vlastní stát, ale zároveň mu nevadí, že i umírněné palestinské vedení už deset let odmítá přímo jednat s vedením izraelským – místo toho mu posílá vzkazy přes celebrity typu Obamy. Proč právě tohle jinak přecitlivělému světu nevadí? Jak by vypadalo soužití dvou států, odmítáli jeden s tím druhým mluvit?
*** Ono je to s tím umírněným palestinským vedením vůbec všelijaké. Když před týdnem zemřel Abú Daúd, organizátor teroristického útoku na izraelské olympioniky v Mnichově 5. září 1972 (kdo viděl Spielbergův Mnichov, ví dost názorně, o čem je řeč), televize CNN přinesla zajímavou zprávu. Prezident Mahmúd Abbás, symbol onoho umírněného palestinského vedení, poslal Daúdově rodině na Západním břehu Jordánu kondolenci: „Schází nám. Byl jednou z vedoucích osobností Fatáhu, svůj život strávil odporem proti okupaci, upřímným úsilím i fyzickým obětováním se za spravedlivé kauzy svého lidu.“ *** Na stránkách týdeníku Economist, v oblíbeném sloupku Charlemagne, se loučí jeho letitý naplňovatel a bruselský zpravodaj listu David Rennie. Popíchla ho připomínka europoslance Nigela Farage, že více než tisíc euroúředníků bere větší plat než britský premiér. Pak prý není divu, že chtějí „více Evropy“, neboť to pro ně znamená „více peněz“. Pravda je ještě horší, dodává Charlemagne, ti úředníci chtějí „více Evropy“ proto, že skutečně chtějí více Evropy. EU je projekt pro byrokraty, ale založený na víře. Byrokraté věří, že největším zlem je nacionalismus a že EU je záštitou proti němu. Napětí mezi Slováky a Maďary, vybičované cynickými populisty v obou zemích, má jen omezený dopad: tamní politici nemohou uzavřít hranice obchodníkům ani zaměstnancům, neboť by to bylo proti evropskému právu.
Na odchod sděluje Rennie své poselství: Za mnohé z největších pošetilostí Evropy může sobectví a cynismus národních vlád, nikoliv bruselských byrokratů. Charlemagne věří v EU, ale jeho eurovíra je spíše přízemně laická než vysoce sofistikovaná. Nezasahuje až tak daleko, že by věřil v zázraky, jako je panevropská demokracie. Když ve skutečném světě demokracie překročí hranice národního státu, tak zakopne.
***
ROZCESTNÍK Čínští biologové zjistili, že schopnost Tibeťanů žít v extrémní výšce a dýchat řídký vzduch je daná změnou v genech, která nastala teprve před 3000 lety
O autorovi| Zbyněk Petráček, redaktor LN
