V oceánografickém institutu v americkém Woods Hole vystavili Mooney a jeho kolegové impulzům delfíny, kteří jsou zvyklí na hluk. Zvuky sonaru vědci nahráli během vojenských cvičení u západního pobřeží USA krátce před tím, než ve stejné oblasti uvízla na pláži skupina mořských savců.
Do bazénu vysílali vědci krátké pulzy, a to v různých intervalech a síle. Pak pomocí mnohem tišších tónů zjišťovali práh slyšení delfínů. V řadě případů se sluch testovaných zvířat zhoršil a chovala se neklidně. Měřitelná ztráta sluchu se dostavila při hlasitosti signálů přes 200 decibelů a odehrání nejméně pěti zvukových sad. Do normálu se delfínům sluch vrátil po 20 až 40 minutách.
Mooney tvrdí, že je to poprvé, co byl experimentálně prokázán škodlivý vliv zvuku těchto navigačních zařízení na mořské živočichy. Běžné sonary vysílají signály o hlasitosti větší než 250 decibelů. Aby plovoucí zvíře ochromily jako při pokusu, muselo by se několik minut pohybovat nejméně 40 metrů od plavidla, které je šíří. Vědci ale nevyloučili dlouhodobější působení při použití jiných frekvencí nebo nižší hlasitosti.
Sonar funguje na podobném principu jako radar, ale namísto elektromagnetických vln používá zvukové. Ty pro orientaci a komunikaci užívají i kytovci. Podle ekologů jsou zdokumentovány případy, kdy sonary zmátly velryby natolik, že zabloudily na mělčinu anebo se na hladinu vynořily tak rychle, že uhynuly kvůli dekompresi. Americký nejvyšší soud však loni v listopadu rozhodl, že vojenská plavidla mohou při manévrech v Tichém oceánu tato zařízení využívat bez omezení.
