Začal nový školní rok, kvůli karanténě neotevřely dvě desítky škol. Plaga mluvil o nezbytných omezeních |
Už první dny po zahájení školního roku se ukázalo, že přes veškerou snahu se děti z různých tříd a leckde i různých škol tu a tam mísí. Někteří malí strávníci si nedezinfikují, či dokonce nemyjí před jídlem ruce.
Ve Vodičkově stojí ve frontě na oběd třicet centimetrů od sebe a sami si nalévají polévku. Navzdory manuálu, který ministerstvo školství ve druhé polovině srpna rozeslalo školám.
  |
„Snažíme se dělat všechno, co je v manuálu, i když jsou to jen doporučení,“ řekla pro Lidovky.cz vedoucí školní jídelny v ZŠ Vodičkova Jaroslava Šorfová. Je to velká jídelna, jejíž kapacita je čtyři stovky strávníků. Kromě zaměstnanců a žáků druhého stupně a nově i třeťáků ze zdejší základky do jídelny docházejí studenti z Akademického gymnázia ve Štěpánské a z Přírodovědného lycea v Navrátilově ulici.
„Základní škola končí vždycky v půl, středoškolákům zvoní v celou. Kvůli novému provozu školní jídelny musely jednotlivé školy upravit rozvrh. Díky tomu se tady žáci a studenti příliš nepotkávají, ale samozřejmě nějaké přesahy se nedají uhlídat,“ řekla Šorfová. Například když se někdo v jídle dlouho „nimrá“ nebo přijde později než ve stanoveném čase. V jídelně se každý den vystřídá v půlhodinových intervalech několik skupin. Obědy se začínají vydávat v poledne a končí zhruba ve tři hodiny. Na dotaz webu Lidovky.cz, zda děti nemají takhle pozdě už velký hlad, vedoucí odpověděla, že asi ano, ale rozvrh „nástupu na oběd“ záleží na rozhodnutí ředitelství jednotlivých škol.
Podle pokynů v manuálu je v jídelně vyhrazený i prostor pro cizí strávníky. Chodí jich sem jen několik, většina je z okolních úřadů. Přicházejí ve dvanáct nebo v jednu hodinu a usazují se k vyčleněnému stolu v jednom z výklenků. „Po každé skupině přijde nějaká zaměstnankyně v rukavicích a s rouškou, postříká stoly a židle dezinfekcí a otře,“ popsala vedoucí jídelny. V manuálu je doslova uvedeno: „Cizí strávníci musí mít pro konzumaci vyčleněný samostatný čas nebo oddělený prostor a po ukončení stravování musí být stoly a židle očištěny a dezinfikovány.“
Proticovidový scénář
Školáky by před koronavirem mělo kromě dezinfekce a mytí rukou chránit dodržování několika dalších pravidel.
Jenže papírové ručníky rozhodně nejsou v permanenci. S mytím rukou jsou školáci i v jídelně často na štíru. Zda si děti ruce skutečně před jídlem vydezinfikovaly a umyly, je víceméně na nich samotných. Uhlídat každého strávníka v jídelně velké, jako je Vodičkova, přitom jen s několika zaměstnanci, je spíše utopie.
Jídelna, družina či výuka na dálku. Podívejte se, co všechno obsahuje manuál pro školy |
Příbory pečlivě zabalené v ubrousku a vložené do skleničky na pití si na tácu nese každý školák. Potom přejdou k prosklenému výdejnímu okénku, kde si „čipnou“ neboli přiloží čip k černé krabičce se snímačem.
Nato jim kuchařky položí na tác talíř s hlavním jídlem a ovoce, moučník nebo salát podle toho, co je ten den na jídelním lístku. „Tady budou ještě dva bezdotykové barely na nápoj,“ ukazuje Jaroslava Šorfová na místo za výdejním okénkem.
Kousek dál je nerezový pult s boxy na horkou polévku. A vedle vyskládané bíle misky. Momentálně jsou osiřelé, ale ve chvíli, kdy dorazí další skupina strávníků, berou školáci do ruky naběračku a obsluhují se sami. Autoři manuálu by nad takovou soběstačností nejásali.
„Jiné řešení není. Navíc někdo polévku chce, někdo ji nechce, někdo ji chce hustší a podobně,“ komentuje „samoobsluhu“ vedoucí jídelny s tím, že nemá k dispozici nikoho, kdo by stál u nádoby a polévku naléval. Snaží se proto najít posilu na poloviční úvazek, která by také balila příbory a pomáhala s dalšími pracemi, například dezinfekcí nábytku. Stávající personál na všechno nestačí, nová hygienická opatření jsou náročná na běžný provoz.
Vedoucí nicméně své podřízené chválí. Většina ze šesti kuchařek pracuje ve školní jídelně dlouhodobě.
To zvládneme
„Jsou prostě šikovné. Myslí hlavou a umějí si poradit,“ vysvětlila. Na dotaz LN, jak dlouho trvaly přípravy na zahájení školního roku, odpověděla, že krátce, situaci však komplikovala neustále se měnící pravidla. „Holky jsou mladý, prostě řekly: To zvládneme,“ dodala. A zvládly.
Jinak se ve školní jídelně podle Šorfové vaří standardně podle spotřebního koše, který zahrnuje ryby, luštěniny a libovější masa, například kuřecí. Heslem je „málo cukru a málo soli“, což odpovídá zásadám zdravé výživy. Strávníci si zdejší kuchyni pochvalují. „Je to tady dobrý, chutná mi to,“ potvrdila pro Lidovky.cz za přikyvování kolemstojících spolužaček jedenáctiletá Lucie. Oběd chutnal i třeťákům, kteří odnášeli podnosy se zcela prázdnými talíři.
Jídlo mají školáci dotované. „Za celý oběd zaplatí rodiče žáků prvního stupně 26 korun, druhého stupně 28 korun, devátých tříd a studentů 30 korun. Cizí strávníci zaplatí 80 korun,“ uvedla Šorfová. V okolních restauracích v centru Prahy by obdobné „meníčko“ stálo dospělé „cizí strávníky“ zhruba o 50 procent více.
