Policie případ vyšetřovala několik let, už v roce 2017 ve věci obvinila 18 lidí, později další desítku. Mezi obžalovanými, kteří stanuli před soudem, je osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z Generální inspekce bezpečnostních sborů. Obžalovaní vesměs vinu odmítali.
Nejdelší trest soud uložil policistovi Martinu Noskovi, a to 36 měsíců podmíněně odložených na 42 měsíců. Muži soud také uložil peněžitý trest 30 tisíc korun a zákaz činnosti výkonu příslušníka bezpečnostních sborů na pět let.
Druhý „nejpřísnější“ v podobě třicetiměsíčního podmíněného a peněžitého trestu ve výši 200 tisíc a také pětiletý zákaz činnosti si vyslechl někdejší vyšetřovatel Národní centrály proti organizovanému zločinu Daniel Medvec.
Za hlavního strůjce úniků kriminalisté považují expolicistu Michala Ratajského, kterému dnes soud dal peněžitý trest ve výši 200 tisíc. Finanční postih 50 tisíc a k tomu roční podmínku dostala i jeho partnerka Tereza Čoupková, která podle obžaloby lustrovala databáze na státním zastupitelství, kde pracovala.
Rozsudek vinen si vyslechl i celník Kamil Jurčík, který dostal třicetiměsíční podmínku a peněžitý trest 200 tisíc korun. Ten byl v kontaktu s dalším odsouzeným, a to podnikatelem Radkem Moricem, který do Česka dovážel víno a pivo.
Moric byl „klientem“ a lustrace si za peníze objednával. Například se tak od Jurčíka dozvěděl v předstihu, kdy jeho firmu nebo partnery navštíví kontrola z celní správy. Jako krytí této neoprávněné činnosti mělo podle kriminalistů sloužit jeho zavedení do databáze policejních informátorů. Moric dostal peněžitý trest 300 tisíc stejně jako další „klient“ – soudní znalec Jiří Kozák, jenž vyfasoval postih 120 tisíc.
Klientem byl podle kriminalistů i podnikatel David Rusňák, zeť exministryně Aleny Schillerové a někdejší sponzor hnutí ANO. Jeho stíhání ale už dříve státní zastupitelství podmíněně zastavilo.
Poslední trojice odsouzených, kteří dostali podmíněné a peněžitý tresty, jsou expolicisté Jakub Patloka, Marek Novák a Vladimír Smejkal. První zmíněný dostal dvouletou podmínku a pokutu 100 tisíc, Novák stejně dlouhý podmíněný trest a pokutu 30 tisíc, stejnou výši pokuty i Smejkal a osmnáctiměsíční podmínku. Dalších patnáct obžalovaných ale soudkyně Dita Řepková osvobodila, protože skutky podle ní nebyly trestným činem.
Soudkyně zkritizovala žalobce
Při čtení rozhodnutí, které mělo 125 stran a zabralo celé dopoledne, zkritizovala Řepková práci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které kauzu dozoruje. Podle soudkyně případu uškodila snaha příslušných orgánů dostat všechny a všechno. Žalobci se pak podle ní případ „rozpadl pod rukama“.
„Bylo shromážděno spoustu důkazů, ty nejpádnější jsou výsledky operativně pátrací činnosti, ale ty výsledky jsou minimální,“ uvedl Řepková. Jen odposlechy u některých lidí trvaly i dva roky, kdy zásah do osobnostních práv byl podle ní markantní.
Bylo podle ní také velmi obtížné se orientovat ve spisu, kdy podle ní selhala práce státního zástupce. „Probíhala zde trestná činnost. Asi ve větším rozsahu, než soud mohl uznat za vinu. Ale bez důkazů to nejde,“ dodala Řepková. Doplnila, že provázanost mezi Ratajským a policisty je ale zřejmá a byla na celorepublikové úrovni.
Podle obžaloby trestná činnost v naprosté většině případů spočívala v neoprávněném provádění lustrací v informačních systémech policie a celní správy. Podle spisu šlo také o zneužívání systémových opatření v souvislosti s účelovým zavedením některých lidí jako informátorů policie.
V případě obžalovaných příslušníků bezpečnostních sborů jejich trestnou činnost žalobci kvalifikovali ve většině případů jako pokračující trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby v souběhu s pokračujícím trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Civilní osoby jsou obžalované z účastenství ve formě návodu k trestné činnosti.
Žalobce Petr Šereda po skončení jednání shrnul, že soud uznal obžalované z části vinnými, a to ve 29 z 90 bodů. „Co se týče celkového hodnocení jak obžaloby, protože jsme neslyšeli nějaká kritická slova, tak rozsudku, počkal bych až na rozhodnutí odvolacího soudu, neboť je téměř jisté, že si za státní zastupitelství podáme odvolání,“ prohlásil. Ani kritiku soudkyně nechtěl komentovat.
Mezi těmi, u nichž soud stíhání už v roce 2023 zastavil, byli mimo jiné někdejší místostarosta městské části Brno-střed za hnutí ANO Jiří Švachula a podnikatel Saman El-Talabani, kteří byli dosud nepravomocně potrestáni v korupční kauze Stoka, která se týkala manipulace s veřejnými zakázkami na radnici městské části. Švachulovi soud uložil devět a půl roku vězení, vinu odmítl, El-Talabanimu šest let vězení. Ten si už ve vězení odpykává trest za jiný delikt.
11. ledna 2023 |
