Státní zástupce navrhoval Šromovi, který byl hlavou celé skupiny trest ještě o rok přísnější. Pro Miroslava Chládka a Daniela S. navrhoval osmileté nepodmíněné tresty.
Podle žalobce Roberta Henzela muži vytiskli v roce 2020 v Praze na tiskárně 4 781 kopií bankovek, nominálně tehdy odpovídaly částce téměř 41 milionů korun. Padělky se poté Šrom pokusil splatit dluh.
Zatímco Šrom se k trestné činnosti doznal, Chládek a druhý z obžalovaných vinu po celou dobu odmítali. Za spolupachatele je označil právě Šrom. V závěrečné řeči Chládek uvedl, že žádné peníze nikdy netiskl.
„Pro pana Šroma jsem nedělal trestnou činnost, co se tady povídá nebo píše,“ řekl Chládek. Že by bankovky tiskl, odmítl i druhý z obžalovaných. „My jsme s tím v životě neměli nic společného,“ řekl. Už dříve oba uvedli, že o falešných bankovkách nevěděli.
Shodně tvrdili, že pro Šroma pracovali jako řidiči, vyřizovali za něj různé věci, vyzvedávali vybavení bytu nebo jezdili pro luxusní zboží po Evropě. Zmínili také, že vozili Šroma, který se dnešního jednání neúčastnil, po Praze i do Zlína.
Podle obžaloby muži vytiskli 2 087 stoeurových bankovek a 2 694 pětiseteurových bankovek. Převezli je do tiskárny v Holešově, kde Šrom požádal jejího pracovníka Zbyňka Krahulíka, aby archy s bankovkami rozřezal. Krahulík to nejdříve odmítl, poté se údajně nechal přesvědčit o tom, že jde o reklamní předměty.
Zlínský krajský soud muži uložil letos v březnu tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3,5 roku.
Ve svých výpovědích Chládek a S. připustili, že se Šromem v Holešově byli. Tvrdili ale, že se tam s nikým nepotkali a na Šroma čekali na čerpací stanici. Věděli prý jen, že šlo o pracovní schůzku. Podle státního zástupce se Šrom později padělky pokusil na okraji Zlína zaplatit jistinu půjčky ve výši 35 milionů korun. Muž, který bankovky jako splátku dluhu přijal, posléze zjistil, že jsou falešné.
Podle obžaloby se Šrom také ve více než 20 případech dopustil podvodu s trestní sazbou pěti až deseti let, když vylákal peníze od lidí a zástupců firem. Jako jistiny dával padělané historické bankovky.
Způsobil tím podle žalobce škodu 105 milionů korun, jeho jednání směřovalo podle státního zástupce ke způsobení škody 140 milionů korun. Na internetu muž též nabízel k dražbě falešné historické bankovky.
