Soud nařídil zrušit plán péče o šumavský park, vyhověl obcím

Kopii pátečního rozsudku ČTK poskytl starosta Modravy a předseda Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert. Rozsudek vítá, obce podle něj ani nedoufaly, že by jim mohl soud vyhovět v celém rozsahu žaloby. Ministerstvo může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správním soudu.

„Nám dali k projednání nějaký dokument, ten pak svévolně změnili a schválili úplně jinou podobu dokumentu,“ řekl ČTK Schubert. Ministerstvo už dříve uvedlo, že postupovalo ohledně Plánu péče k NP Šumava plně v souladu se zákonem. „Ministerstvo jen čistě arogantně, z titulu arogance státní moci řeklo: ‚my prostě na nějaký šumavský lid nebudeme brát ohled a schválíme tu podobu, kterou uznáme my a naši přátelé za vhodnou, a ne tu, jakou bychom měli podle zákona projednat‘,“ namítá Schubert.

Péče o národní park

Pod žalobu se podepsali představitelé Železné Rudy, Srní, Modravy, Stožce a Hartmanic. Podle Schuberta tento krok podporují i další obce a města a také se za něj staví Svaz obcí národního parku Šumava. Žalující straně nejvíc vadil fakt, že Šumava by se prý měla stát veřejnosti téměř nepřístupnou a velmi uzavřenou oblastí. „MŽP úplně změnilo koncepci péče o ten národní park. Úplně vymazalo z plánu péče zonaci, dalo tam nějaké dílčí plochy, které před tím s nikým neprojednávali. My považujeme zonaci za základní územní strategii území, protože zonaci každý rozumí,“ řekl Schubert. Ministerstvo také podle něj vymazalo z plánu péče návštěvnickou infrastrukturu - poválkové chodníky, naučné stezky, oproti předchozí dohodě snížilo zemědělské využívání krajiny.

Na Šumavě proti sobě stojí dva veřejné zájmy. Jedním z nich je zájem mít národní park a druhým je existence a život obcí, tvrdí Schubert. „My jsme chtěli, aby tyto dva veřejné zájmy plán péče pojmenoval, a ministerstvo nám řeklo, že na to nemá metodiku a že to pojmenovávat nebudou,“ dodal.

Ministerstvo zaplatí i soudní náklady

Nynější plán byl jen do roku 2017. Soud ministerstvu uložil, aby pokračovalo v projednávání návrhu Plánu péče o Národní park Šumava na období od roku 2014 až do roku 2028, který schválila rada národního parku 20. června 2013.

Pokud jde o plán na léta 2014 až 2017, soud dospěl k závěru, že sepsáním protokolu o jeho schválení ministerstvo nezákonně zasáhlo do práv žalobců. Nařídil proto, aby protokol ministerstvo zrušilo, informovalo o tom dotčené obce a kraje a následně napadený plán odstranilo z Ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny. Ministerstvo má rovněž obcím, které podaly žalobu, zaplatil náklady řízení ve výši zhruba 56 tisíckorun.

NP Šumava je největším ze čtyř českých národních parků Zřízení: nařízením vlády ze dne 20. března 1991. Rozloha: 680 km2 (největší ze čtyř českých národních parků); park byl vyčleněn z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 km2 Poloha: NP leží na hranicích ČR s Rakouskem a Německem, a to na území Jihočeského (okres Prachatice) a Plzeňského kraje (okres Klatovy). Na německé straně na něj navazuje NP Bavorský les (240 km2), na české straně je obklopen CHKO Šumava Charakteristika: největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě (lesy zabírají zhruba 80 procent rozlohy parku - zelená střecha Evropy), rozvodí Severního (Vltava) a Černého moře (Dunaj); park leží v nadmořské výšce od 570 m n. m. (údolí Otavy u Rejštejna) po 1378 m n. m. (Plechý), na jeho území jsou tři z pěti ledovcových šumavských jezer (Plešné, Laka, Prášilské) Ochrana území: tři zóny (stupně ochrany) - území první zóny je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem (je to asi 13 procent rozlohy NP), v druhé zóně (největší, zabírá 82 procent území) je cílem veškeré činnosti udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování stávajících ekosystémů přirozeným společenstvům, okrajová třetí zóna zahrnuje území člověkem značně pozměněná a střediska soustředěné zástavby Osídlení: v NP Šumava je sedm obcí (Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Prášily, Srní, Stožec) a několik místních částí, celkem zde trvale žije asi 1200 obyvatel CHKO Šumava: CHKO, která tvoří ochranné pásmo NP, má rozlohu 990 km2; na jejím území jsou některé zvláště cenné části Šumavy - čtyři národní přírodní rezervace (Černé a Čertovo jezero, Boubín, Bílá strž, Velká niva) a několik desítek přírodních rezervací a přírodních památek (celková plocha zvláště chráněných území v CHKO přesahuje 60 km2, což je zhruba šest procent plochy CHKO); na území CHKO, které se člení na čtyři zóny ochrany, leží i většina přehradní nádrže Lipno Sídlo správy NP a CHKO Šumava: Vimperk (Prachaticko) Vedení: Pavel Hubený (ředitel, od května 2014) Ostatní: O způsobu péče o Národní park Šumava a zejména lidské zásahy v jeho lesích se vedou dlouholeté spory. Jejich symbolem se stal zejména osud stromů, napadených lýkožroutem. Zatímco jedna skupina odborné veřejnosti i laiků prosazuje, aby se takové stromy těžily i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, druzí chtějí ponechat les přirozenému vývoji. Různí ředitelé NP z posledních let zastávali oba přístupy. Letos na jaře byl vytvořen nový plán péče o NP Šumava na dobu tří let, přičemž tento dokument ještě dokončil bývalý ředitel Jiří Mánek (odvolaný koncem dubna) a schválil jej i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle plánu měl mít bezzásahová oblast 23 procent, to znamená zhruba 16 tisíc hektarů. To se však nelíbilo vědcům ani ekologům, kteří požadovali rozšířit divočinu až na polovinu území parku. S plánem péče ale nesouhlasili ani představitelé obcí, letos v červenci proto podalo pět obcí žalobu na ministerstvo životního prostředí. Plán prý mimo jiné zabraňuje rozvoji obcí a může omezovat lidi žijící na území národního parku. Pod žalobu se podepsali představitelé Železné Rudy, Srní, Modravy, Stožce a Hartmanic. Pražský městský soud nyní ministerstvu nařídil, aby plán péče o park na léta 2014 až 2017 zrušilo. Postavením parku se letos zabývali i zákonodárci, senátoři dokonce v červnu přijali zvláštní zákon o šumavském parku. Horní komora ale zákon podpořila přes kritiku vědců, ekologů i ministra životního prostředí Brabce. Sněmovna o normě zatím nerozhodla, MŽP ale chystá vlastní právní úpravu .