PRAHA Teprve osm let po pádu Investiční a poštovní banky dokázal soud dotáhnou do konce první trestní kauzu vedenou proti někdejšímu vedení společnosti. Bývalí manažeři IPB v čele s generálním ředitelem Janem Klackem si mohou oddychnout. Pražský městský soud totiž včera všech sedm vrcholných šéfů banky osvobodil.
Bývalé vedení banky odcházelo od soudu s úsměvem. „Potvrdilo se to, co jsme tvrdili od počátku, že totiž trestní stíhání nebylo věcně ani právně podloženo,“ řekl po verdiktu novinářům Klackův bývalý náměstek Libor Procházka.
Státní zástupkyně Darja Dunajová manažery vinila z toho, že v letech 1998 až 2000 zkreslovali informace o kapitálu banky a „překročili úměrné riziko podnikání“, což mohlo přispět k uvalení nucené správy a pozdějšímu prodeji IPB. Žalobkyně pro Klacka a spol. požadovala podmíněné tresty.
Soudkyně Jaroslava Lišková názor obžaloby, že manažeři zkreslovali výsledky IPB, sice nevyvrátila, jejich jednání ovšem podle ní neodporovalo žádnému tehdy platnému zákonu. „Soud po zhodnocení důkazního materiálu dospěl k závěru, že žalované skutky nebyly trestnými činy tak, jak je uvedeno v obžalobě,“ prohlásila Lišková.
A jak konkrétně měli manažeři IPB údaje o hospodaření banky nadsazovat? Když japonská Nomura vstupovala v roce 1998 do IPB, slíbila, že od banky nakoupí podřízené dluhopisy za šest miliard korun a navýší tak její kapitál.
K nákupu dluhopisů pak skutečně došlo, ovšem podle obžaloby z prostředků samotné IPB. Nomuře totiž finance na dluhopisy poskytly společnosti, kterým před tím IPB poskytla úvěr. IPB si tak kapitál zvýšila vlastně sama a Česká národní banka dostávala zkreslené informace. Podle Liškové se na emisi dluhopisů podíleli všichni z bývalého vedení, „ovšem nikoliv v trestněprávní rovině“. Soudkyně rovněž přistoupila na argumentaci obhajoby, že postup manažerů nikoho nepoškodil. „Znalci se shodli, že jednáním obžalovaných nevznikla vůbec žádná škoda,“ řekla Lišková.
Zástupci Nomury jsou s rozhodnutím soudu podle svého včerejšího vyjádření spokojení, zproštěn viny byl totiž i zástupce japonské společnosti Eduard Onderka.
Česko a Nomura uzavřely v roce 2006 smír. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že se Česko dále necítí být poškozené transakcemi okolo IPB a nepožaduje náhradu škody. Vláda dokonce předloni v listopadu požádala prezidenta Václava Klause, aby manažerům z dnešní kauzy i dalším stíhaným zástupcům Nomury udělil milost. Prezident odmítl.
***
Případ zkreslování kapitálu IPB v datech
Nomura v březnu 1998 koupila 36 % akcií IPB. Banka vdubnu 1998 vydala dluhopisy za šest miliard korun, které slíbila financovat Nomura. Peníze podle obžaloby pocházely ze zdrojů IPB. 19. června 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu. O tři dny později koupila banku ČSOB. V prosinci 2002 policie kvůli dluhopisům obvinila sedm manažerů IPB.
