Pokud se odsouzení proti verdiktu odvolají, bude se případem muset zabývat Krajský soud v Brně. Na rozsudek se v této kauze čekalo mnoho let. Obecné soudy se totiž domnívaly, že je skutek promlčen. Nejvyšší soud to ale odmítl a letos v létě přikázal vynést verdikt.
S dvojící byl stíhán za zneužití pravomoci veřejného činitele i někdejší podřízený Paláska a Kratochvíla Josef Šoustek. Coby vojín základní služby měl v případu jednu z hlavních rolí. Přesto dnes bylo jeho stíhání zastaveno. Jeho čin je již promlčen.
"Palásek s Kratochvílem byli podezřelí ze zneužití pravomoci veřejného činitele, a to podle druhého odstavce. Na ten se ale promlčecí lhůta nevztahuje. Šoustek byl stíhán podle prvního odstavce a jeho čin již promlčen byl," řekla státní zástupkyně Anežka Forstová, která se kauzou zabývá.
15 metrů svobody ho nezachránilo
Složitý případ má dvě verze. Podle původní čekal Masařík 2. května 1972 na rakouské straně přechodu Mikulov-Drasenhofen na manželku, která se vracela z návštěvy rodičů v Brně. Šoustek jej vylákal do prostoru kontroly na území Československa. Šéf oddělení pasové kontroly Palásek a jeho zástupce Kratochvíl pak služebním autem zablokovali Masaříkův vůz. Emigrant se zalekl a začal utíkat. Šoustek ho střelil ze samopalu do kotníku a stehna. Masařík byl v tu chvíli prý 200 metrů na rakouském území, odkud byl pohraničníky odvlečen přes hranici do Československa.
Soud však dnes dospěl k závěru, že se vše stalo jinak. Z výpovědí vyplývá, že Masařík čekal na manželku sice za závorou československého přechodu, ale již na území tehdejší ČSSR. Muž se patrně domníval, že se stále ještě prochází po rakouské půdě.
Pohraničníci chtěli Masaříkovi zkontrolovat doklady. Emigrant se dal na útěk, byl ale postřelen ještě před překročením hranice. Až poté se dostal asi 15 metrů na rakouské území.
Pohraničníci pochybili v tom, že hranici svévolně překročili a pro Masaříka si v podstatě do Rakouska došli. Pak jej odvlekli zpět. Právě tím podle soudu porušili zákon. Masařík byl ve vazbě obviněn z pokusu o vraždu. Vykonstruované trestní stíhání skončilo po sedmi měsících a muž byl dopraven do Španělska.
Forstová upozornila na to, že Šoustek byl v postavení vojína, který musel poslouchat rozkazy nadřízených. "Za neuposlechnutí pokynů by mu hrozily přísné sankce," uvedla žalobkyně k důvodům, proč nebyl Šoustek stíhán za stejných podmínek jako velitelé.
Státní zástupkyně chtěla, aby si Palásek s Kratochvílem odpykali únos Masaříka za mřížemi. Navrhovala pro ně tři roky vězení. Soud ale vynesl mírnější verdikt. Odsouzeným je dnes kolem sedmdesátky a pobyt ve vězení by zvládali s obtížemi.
"I ten současný verdikt lze vnímat pro poškozeného jako satisfakci. Počkám na odůvodnění rozsudku a pak se rozhodnu, zda budu žádat přísnější trest," dodala Forstová.
