Čechům Danielu Kopečkovi a Mohamedu Vágnerovi společně s Moldavanem Iljou Kalininem hrozily podstatně vyšší tresty, mimořádného snížení pod hranicí trestní sazby dosáhli tím, že od začátku spolupracovali.
Kalinin, Vágner i žalobkyně se vzdali práva na odvolání, rozsudek je tak v jejich případě pravomocný. Kopeček si ponechal lhůtu na odvolání.
Podle soudce Petra Sušila jsou muži sice odsouzení pro závažný zločin účasti na zločinecké organizované skupině, která se dopustila celkové škody kolem sta milionů korun, čtyřletý trest je však s ohledem na všechny okolnosti podle něj dostatečný.
„Působili na nejnižší úrovni skupiny, faktický finanční prospěch měli v konečném důsledku nulový, hlavní pachatelé jsou stíháni na Ukrajině. Jde o osoby kolem 20 let, jsou dosud netrestané, trestnou činnost doznaly a spolupracují,“ uvedl soudce.
Podle žalobkyně Lucie Slámové popsali i činnost organizované zločinecké skupiny. Kriminalisté však vycházeli rovněž z dalších důkazů, včetně nahrávek hovorů, sledování činnosti call centra i domovních prohlídek. Žalobkyně navíc uvedla, že obvinění v hierarchii skupiny nezastávali významnou pozici, šlo o takzvané navolávače – jejich činnost řídili lidé z Ukrajiny, kteří jsou stíháni ve své domovině.
„Z jejich postavení plynul i nižší podíl na zisku,“ uvedla státní zástupkyně.
Donutili nás, policie byla záchrana, hájili se muži
Také podle obhájců nebyli hlavními organizátory. Obhájkyně Kalinina poukázala i na to, že obviněným byly na Ukrajině zabaveny cestovní pasy, nemohli dobrovolně zemi opustit a byli nuceni zůstat a podílet se na trestné činnosti ve spojení s dalšími organizátory.
Odsouzení dnes novinářům řekli, že dostali nabídku práce a o tom, co budou na Ukrajině dělat, nevěděli.
„Dorazili jsme na to místo, aniž bychom věděli, co budeme dělat. To, že jsme byli zadrženi, bylo pro nás dobře – jinak nebyla možnost, abychom se odtud dostali pryč,“ uvedl Vágner. „Policie nás zachránila,“ doplnil Kopeček.
Žalobkyně ovšem s tímto výkladem nesouhlasí. „Odsouzení se do celého soukolí zapojili na základě inzerátu, který našli na telegramové skupině. Věděli, že jedou na Ukrajinu vydělávat, ale neznali podrobnosti o fungování skupiny. Nicméně že by v call centru byli drženi, není to úplně pravda,“ sdělila pro iDNES.cz po soudním jednání.
„Máme zadokladováno, že například o vánočních svátcích mohli oba Češi odjet za rodinou, stejně tak Moldavan. Mohli tedy s trestnou činností přestat, případně zajít na policii a vše oznámit,“ dodala.
Podle policejních závěrů trojice na podvodech nijak nezbohatla. „Všechno spotřebovali na Ukrajině, nic si nepřivezli. V průběhu přípravného řízení jsme dělali rozsáhlé finanční šetření, spolupracovali jsme úzce s Ukrajinou a tyto osoby skutečně nemají žádný majetek,“ nastínila Slámová.
Způsobenou škodu mají podvedeným uhradit
Podvedené lidi z Česka obžalovaní podle dohody o vině a trestu, kterou s trojicí uzavřela žalobkyně a soud ji schválil, muži telefonicky kontaktovali z call center umístěných na území Ukrajiny během roku 2023 až do svého zadržení 14. srpna 2024.
Pod záminkou napadení jejich bankovního účtu se vydávali za pracovníky různých českých bank a přesvědčovali je k preventivnímu dočasnému převodu peněz na údajně zabezpečené účty, které však ovládala organizovaná skupina. Z těchto účtů poté členové gangu vybírali zaslané prostředky v hotovosti nebo dalšími transakcemi.
Muži byli odsouzeni za účast na organizované zločinecké skupině, podvod a neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Podle informací z dohody o vině a trestu Kalinin způsobil škodu 9,6 milionu korun, Kopeček 10,5 milionu a Vágner 12,8 milionu. O další statisíce se obžalovaní pokusili lidi připravit.
Kromě nepodmíněných čtyřletých trestů dostali Kopeček a Vágner pokutu 15 tisíc korun, Kalinina rovněž čeká vyhoštění na dobu tří let. Všichni jsou také zavázáni uhradit podvedeným lidem škodu.
„Pro Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je to třetí úspěšný případ s Ukrajinou. Bez uzavření společného vyšetřovacího týmu by rozkrytí fungování organizované zločinecké skupiny a realizace na Ukrajině probíhala obtížněji, zejména předávání elektronických důkazů, které byly pro vyšetřování a usvědčení obviněných klíčové,“ podotkla Slámová.
Podvodníkům naletěly další dvě ženy
Soudní jednání se odehrálo v den, kdy jen policie z Olomouckého kraje informovala o dalších dvou podvodech využívajících stejné schéma.
Pětašedesátiletá žena se obrátila na olomoucké kriminalisty s tím, že přišla o téměř 1,1 milionu korun. Uvěřila falešnému policistovi, který ji informoval o útoku na její účet a poté ji přepojil na údajného pracovníka České národní banky. Ten pro větší věrohodnost ženě zaslal fotografii průkazu a poučení.
Seniorka se poté nechala přesvědčit, aby na „bezpečný účet“ převedla 389 tisíc korun, poté odjela do Brna, kde vybrala dalších 700 tisíc v hotovosti a předala je neznámému muži. Nakonec si podle instrukcí ještě zažádala o půjčku 800 tisíc, tu jí ale banka neschválila.
Žena ve středních letech z Přerova pak přišla po útoku podvodníků využívajících zcela totožný scénář o téměř 705 tisíc, které rovněž poslala na údajný bezpečný účet u České národní banky.
Dopadení podvodníků je přitom velmi obtížné. „Každý případ je individuální a vždy musíme vycházet z toho, jaké důkazy opatříme a zda jsme schopni dotyčné osoby obvinit. Je třeba vzít v úvahu, že tyto skupiny působí skrytě a sofistikovaně, využívají anonymizační systémy, krycí doklady a zahraniční bankovní účty, také převádí výnosy z trestné činnosti na kryptoměnové peněženky,“ přiblížila žalobkyně Slámová.
Proto je podle ní stěžejní mezinárodní spolupráce, neboť většina call center je momentálně v zahraničí. „Spolupracujeme s policejními složkami Ukrajiny i její generální prokuraturou. Zatčení v dnes souzené kauze prováděla ukrajinská policie, ale česká Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě byla na místě a pomáhala,“ doplnila.
5. srpna 2025 |
