Dvaačtyřicetiletou prodavačku oděvů si mladík 10. dubna vybral jako oběť zcela náhodně. Po vraždě nechal na místě činu své staré oblečení a odešel z prodejny v novém obleku a polobotkách. Dalšího dne upoutal pozornost strážníků poté, co v Karlíně vstoupil nahý do haly jedné z budov. Záchranáři, kteří ho odtamtud převáželi do léčebny, ho následně poznali na kamerových záznamech zveřejněných policií v souvislosti s vraždou, a upozornili kriminalisty.
Policie dopadla muže podezřelého z vraždy prodavačky v obchodním centru v Letňanech |
„Je mi velice líto, co jsem provedl. Rád bych vrátil čas, což nelze. Holt budu muset pykat za to, co jsem udělal, ačkoliv to bylo kvůli mé nemoci,“ řekl ve čtvrtek Milata u pražského městského soudu. Uvedl, že nemocný je zhruba od svých 17 let, přičemž se léčil ambulantně a několikrát také dobrovolně v ústavu. K psychiatrům však postupně přestal docházet a psychofarmaka nakonec přestal brát, protože se bez nich cítil lépe. „Já jsem na to s prominutím kašlal,“ připustil.
Podle psychiatra Vlastimila Tichého jsou psychofarmaka nutná ke stabilizaci mladíkova stavu. V době činu se Milata nacházel v akutním stadiu schizofrenie. Znalec prý zvažoval možnost, zda by mladík neměl skončit ve střeženém detenčním ústavu, přiklonil se ale k názoru, že ústavní léčení postačí. Zároveň doporučil, aby soud zahájil řízení o snížení mužovy způsobilosti k právním úkonům, čímž by umožnil ustanovení opatrovníka, který by například v budoucnu mohl za Milatu podepsat souhlas k další, nedobrovolné ústavní léčbě.
Tichý vysvětlil, že vhodnost přeměny léčby z ústavní na ambulantní vždy posuzuje znalec, který není z daného psychiatrického zařízení a který se seznámí s veškerými zápisy z doby hospitalizace. Pacient se prý z ústavu propouští až ve chvíli, kdy konkrétní psychiatr souhlasí s tím, že jej přijme k ambulantnímu léčení. Psychiatr má kontakt jak na klienta, tak na jeho příbuzné, na které se může obrátit, když se nemocný nedostaví na kontrolu.
Po vysazení léků si neuvědomoval, k čemu může dojít, míní právník
„Tento případ by nikdy nebyl, pokud by existoval systém, který zabezpečí, že psychicky nemocní lidé by se museli povinně léčit,“ podotkl mladíkův právník Karol Hrádela. Podle něj si jeho klient ve svém stavu neuvědomil, že když vysadí léky, může dojít k tragédii.
Tichý připustil, že současná legislativa v tomto ohledu není vyhovující. Člověka, který není aktuálně nebezpečný sobě ani svému okolí, nelze držet v ústavu. Lidé, kteří se léčí ambulantně a neměli soudně nařízenou ústavní léčbu, zároveň nejsou pod dostatečným dohledem. „Psychiatr má iks set pacientů, je přetížený. Když mu pacient, který není agresivní, nepřijde, domnívá se třeba, že přešel k někomu jinému, a už se to neřeší,“ odpověděl expert na dotaz soudu, jak je vůbec možné, že Milata mohl jen tak přestat chodit k lékaři, aniž by to vzbudilo pozornost.
Policie muže původně obvinila z vraždy spáchané zvlášť trýznivým způsobem a s majetkovým motivem, státní zastupitelství však jeho stíhání na základě znaleckého posudku ukončilo, protože v době činu nebyl příčetný. Státní zástupkyně Ladislava Čarvaš, která pro muže poté navrhla ústavní léčení, se ve čtvrtek nechtěla vyjádřit k podrobnostem činu. Podle dostupných informací Milata prodavačku ubodal. Po propuštění z vazby prý nebezpečného muže odmítlo přijmout několik psychiatrických zařízení, nakonec skončil na psychiatrii v Opavě. Ve čtvrtek uvedl, že mu tamní následná léčba, jejíž součástí byly i elektrošoky, pomohla.
