Antonín Prchal dostal od Obvodního soudu pro Prahu 7 1,5 roku a Ladislav Irovský rok nepodmíněně, Petr Vrbický vyvázl s dvěma roky podmíněně.
Poměrně nízké tresty (všem hrozilo dva až deset let vězení) zdůvodnil soudce Alexandr Malý tím, že od incidentu uběhlo již celých 23 let. Prchalovi s Irovským je nicméně uložil nepodmíněně, protože u nich neviděl "sebemenší kousek reflexe".
ČTĚTE TAKÉ: |
Už kolem osmé ranní stála na chodbě před soudní síní skupinka obžalovaných estébáků a jejich podporovatelů. Pár minut půl devátou otevřel zapisovatel dveře a do dovnitř začali proudit novináři. Přesně v půl dorazil soudce Alexandr Malý s vozíčkem, na kterém vezl spis. "Já bych si to pořeboval dát sem, můžu?" zeptal se televizních techniků. Pak začal soudit.
Žádný přímý svědek
Na programu byly v úterý již jen závěrečné řeči. Státní zástupce Luděk Litera mluvil zhruba půl hodiny. Svou řeč opřel především o to, že se nezachovaly žádné přímé písemné důkazy a je proto nutné vyjít jen ze svědeckých výpovědí, přičemž u samotného mlácení v lese nebyl nikdo jiný než Placák a čtveřice příslušníků StB (René Springer mezitím zemřel).
Žalobce naopak zdůraznil, že Placák "vypovídal konzistentně, neměnil výpovědi" a navíc při fotografické rekognici kompletní trojici poznal. A navíc odmítl tvrzení Prchala, že byl v době incidentu na dovolené v SSSR. Všechny soukromé cesty příslušníků StB do zahraničí se totiž zaznamenávaly, k tomu ale v tomto případě nedošlo.
PSALI JSME: |
Paměť dvou svědkyň (jednou byla Prchalova exmanželka), které tvrdily, že dovolená skutečně proběhla, popsal jako "precisně osvěženou". Pro Prchala s Irovským navrhl nepodmíněné tresty, pro Vrbického, který jen řídil a bití se neúčastnil, podmíněný.
Sám Placák označil souzené estébáky za "zbabělce", kteří se násilím snažili umlčet odpůrce režimu: "Nebyli jsme profesionální antikomunisté, chtěli jsme žít jen po svém, chtěli jsme vydávat časopisy a knihy. Režim na nás ale zaútočil a kriminalizoval naše aktivity. To režim nás přinutil aktivně se brát za svá práva." Irovský během asi dvacetiminutové Placákovy řeči kroutil hlavou a obracel oči v sloup. Prchal seděl většinou nehnutě či se bavil se svým obhájcem.
Promlčený skutek
Advokáti obžalovaných opět poukázali především na to, že skutek je již promlčený. Zpochybňovali také zákonnost rekognice a hledali rozpory ve výpovědích svědků, kteří viděli začátek incidentu, kdy příslušníci StB nakládali Placáka do auta.
Někdejší major StB Prchal vinu lakonicky odmítl: "Skutku jsem se nedopustil, jsem naprosto nevinen". Irovský byl výmluvnější. Odmítl, že by kdy někoho bil, prohlásil, že "sklony k násilí má v této soudní síni někdo jiný" a pak z papíru citoval výňatek z Placákovy knihy Fízl, ve které autor popisoval, že "vyprovokoval řadu hospodských rvaček".
