„Trest odnětí svobody by byl příliš přísný,“ vysvětlila předsedkyně soudního senátu Eva Rejchrtová, proč nevyhověla odvolání státního zastupitelství, které pro většinu obžalovaných požadovalo vězení. Poukázala na to, že všichni obžalovaní byli doposud bezúhonní a že trestnou činnost spáchali už v roce 2011, přičemž délku trestního řízení neovlivnili žádnými obstrukcemi.
Všichni obžalovaní kromě spolupracujícího obviněného Jiřího Pilského se domáhali zproštění viny, ani jim však odvolací senát nevyhověl. Odmítl argumenty obhajoby o údajné podjatosti znalců i ohledně nasazení policejních odposlechů. „Trestná činnost probíhala skrytě, konspirativně. Manipulace losování nemohla být odhalena pouhým sledováním toho procesu,“ uvedla Rejchrtová s tím, že u losování byl sice vždy notář, avšak jeho přítomnost neosvědčuje, že losovací zařízení bylo v pořádku.
Justice uznala obžalované vinnými z dotačního podvodu, ze sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a větší část z nich také z poškození finančních zájmů EU. Výpověď Pilského, kterou advokáti zpochybňovali, byla podle soudkyně věrohodná. „Objasnila modus operandi, který je společný všem stíhaným skutkům,“ podotkla
Nejvyšší peněžitý trest - každý 3,7 milionu korun - dostali Tomáš Kraus a Roman Krist. Kraus zmanipulované losování zařizoval a Krist ho přímo prováděl. Mezi pravomocně odsouzenými je i podnikatelka Ivana Salačová, která figuruje jako spolupracující obviněná v kauze bývalého hejtmana Davida Ratha. Soudy jí za „losovačky“ uložily dvouletou podmínku a peněžitý trest ve výši jednoho milionu.
Soudní senát částečně vyslyšel odvolání pěti obžalovaných, a to ohledně jejich potrestání. Pavlovi Formánkovi, Pavlu Heroutovi a Petru Pohlovi zrušil peněžité tresty, protože jejich podíl na trestné činnosti byl „rozhodně nejnižší z celé skupiny“. Pohlovi zároveň zmírnil podmínku na rok, protože se na rozdíl od ostatních dopustil jen jednoho trestného činu. Peněžitý trest soud zrušil i spolupracujícímu obviněnému Pilskému a o jeden milion jej snížil Radimovi Mastnému, protože trestnou činnost spáchal jako zaměstnanec firmy, nikoliv jako její jednatel.
Skupina zmanipulovala nebo se pokusila zmanipulovat 11 veřejných zakázek, které byly financované zčásti z dotací Evropské unie a zčásti ze státních dotací. Od ledna do října 2011 ovlivňovala zadávání tendrů upraveným počítačovým programem tak, aby je získaly předem určené obchodní společnosti. Podle obžaloby tak způsobila škodu přes 33 milionů korun.
