náhledy
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je domovem nejstaršího původního českého plemene koní - koně starokladrubského.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Klisny se s hříbaty vrací z volného výběhu do stájí. Základní stádo v hřebčíně čítá 65 klisen.
Autor: Petr Topič, MAFRA
S rodinnou mobilní kovárnou jezdí do kladrubského hřebčína zhruba jednou za dva měsíce. Kovář Josef má za sebou léta kovářské péče o koně na olympiádách i mistrovstvích. „Annu Kellnerovou ale nepřezouvám,“ směje se.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zatímco areálem hřebčína proudí organizované skupiny návštěvníků, před jednou ze stájí postává mobilní kovárna a kovář Josef se synem Michalem připravují koním podkovy na závody v Cáchách.
Autor: Petr Topič, MAFRA
I kulturní krajina tu v sobě snoubí francouzský a anglický typ. Romantická lipová alej je jedním z charakteristických znaků hřebčína.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na nádvoří hřebčína se s dobovým kočárem prohání kočí Jiří Nesvačil. Pod otěžemi se ladně pohybuje osm hřbetů vesměs bílých starokladrubských koní. „Musím umět úplně všechno. Od obsednutí, zapřáhnutí a výcviku mladých koní – po zkouškách základního devítiměsíčního výcviku následuje další výcvik, aby se dali zapřáhnout – až po sportovní spřežení, kdy trénuji na závody,“ vyjmenovává. V hřebčíně pracuje už 15 let a platí za jednoho z nejlepších jezdců čtyřspřeží, ve světovém žebříčku se pohybuje v top dvacítce.
Autor: Petr Topič, MAFRA
„Vymetou se žlaby, kobylám se nasype. Každá tu má svůj žlab, pod tabulkou se svým jménem,“ vysvětluje jeden z pracovníků hřebčína, který se stará o chov koní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Střed hřebčína. Přímo před stájemi je symbolický středobod, v němž se střetávají dvě hlavní osy a cesty se tu zároveň rozbíhají do třech světových stran. Výjimečnost zdejší krajiny tkví v tom, že je jedinou dochovanou krajinou, která byla speciálně komponována prostřednictví os za účelem chovu ceremoniálních kočárových koní. Je symetricky uspořádána. Napravo je hlavní 3,5 kilometrů dlouhá osa krajiny hřebčína, na jejímž konci je dvůr Františkov. Symbolicky se tu i při vycházení ze stájí kříží klisny a hřebci, podobně jako původní plemeno koně starokladrubského vzniklo křížením starošpanělských a staroitalských koní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zooložka Jitka Raichová pracuje v kladrubském hřebčíně asi rok a půl. Práci s koňmi si tu nemůže vynachválit. Zapsání na seznam UNESCO už letos prý bylo překvapením. Teď se hlavně obává toho, aby ještě více lidí nehladilo a nekrmilo koně ve volných výbězích. „Je potřeba vymyslet, jakým způsobem budeme řídit návštěvnost za běžného provozu. Musíme na to být připraveni hlavně proto, že klisny s hříbaty tráví co nejvíce času venku a návštěvníci je krmí, což jim škodí. Řešíme koliky a onemocnění. Už teď tu projde i 500 návštěvníků denně za plného provozu. Je potřeba vymyslet, jak budeme řídit návštěvnost,“ říká. Ročně kladrubský hřebčín navštíví na 65 tisíc lidí a očekává se, že zájem stoupne až na sto tisíc.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Krajina kočárových koní, kvůli které se hřebčín dostal na Seznam památek světového dědictví UNESCO, má přes 560 hektarů luk a pastvin, 140 hektarů polí a 500 hektarů hřebčínského lesa.
Autor: Petr Topič, MAFRA
„Vyrostl jsem tady. Můj tatínek v hřebčíně celý život pracoval jako vedoucí chovu koní. Mě i sestru to tady naučil mít rád,“ líčí ředitel Jiří Machek. Funkci zastává od roku 2013. „Je skvělé, když může člověk kultivovat místo, kde vyrostl a které mu přirostlo k srdci. Zapsání na seznam UNESCO je potvrzení výjimečnosti kladrubského hřebčína. Řekli jsme si, že musíme jít absolutně svojí cestou,“ dodává spokojeně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, byl v roce 2019 zapsán na Seznam památek světového dědictví UNESCO. Na snímku ministr zemědělství Miroslav Toman a ředitel hřebčína Jiří Machek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, byl v roce 2019 zapsán na Seznam památek světového dědictví UNESCO.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zaměstnanci kladrubského hřebčína to někdy nemají snadné.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem na Seznamu památek světového dědictví UNESCO. Oficiální nominační dokumentaci předložila Česká republika Centru světového dědictví UNESCO v lednu 2018.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je zapsán na Seznamu památek světového dědictví UNESCO.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Hříbě z kladrubského hřebčína ve výběhu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kladrubské hříbě na procházce v aréálu hřebčína s chovatelem a svou matkou.
Autor: ČTK
Hříbě roku 2016 narozené 12. února téhož roku v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem.
Autor: ČTK
Starokladrubští hřebci v replikách dobových postrojů zapřažených do jednoho z Masarykových kočárů u přííležitosti 100. výročí vzniku Československa
Autor: ČTK
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je od července 2019 na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Autor: ČTK
Hřebčín ve Slatiňanech chová starokladrubské vraníky, letos očekává narození dalších 37 hříbat.
Autor: ČTK
V hřebčíně ve Slatiňanech na Chrudimsku narodilo první letošní hříbě.
Autor: ČTK
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní - koně starokladrubského. V Kladrubech je 250 běloušů.
Autor: Petr Topič, MAFRA