Prezidentská kancelář se tak bude muset Kinclovou žádostí znovu zabývat. Podle jejího právního zástupce Václava Pelikána však KPR registr nespravuje, zřejmě ho proto bude muset zřídit. Od září má přitom fungovat centrální registr oznámení na ministerstvu spravedlnosti. Páteční rozsudek je pravomocný.
Kinclova žaloba směřovala proti rozhodnutí Mynáře, ve kterém definitivně zamítl Kinclovu žádost o přístup k registru podle zákona o střetu zájmů. Podle Pelikána však prezidentská kancelář není evidenčním orgánem podle zákona a registr oznámení vést nemusí. Kincl v žalobě tvrdí, že jde o „účelový výklad zákona s cílem znemožnit či oddálit přístup občana k registru oznámení“.
Soud v pátek rozhodl, že podle zákona o střetu zájmů má kancelář povinnost registr oznámení vést. „Vedoucí kanceláře má jako veřejný funkcionář celou řadu povinností, mimo jiné podávat oznámení evidenčnímu orgánu. Pokud by tento evidenční orgán neexistoval, neměla by tato povinnost smysl,“ zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Ludmila Sandnerová.
Podle Pelikána bude zřejmě prezidentská kancelář rozhodnutí soudu respektovat. „Problém je však v tom, že od 1. září budou oznámení fungovat v úplně jiném režimu, takže bychom museli registr zřizovat jen na osm měsíců,“ řekl novinářům po vyhlášení rozsudku.
Podle novely zákona o střetu zájmů má od září vzniknout centrální registr oznámení vedený na ministerstvu spravedlnosti. Podle předlohy by mělo zřídit nový odbor s 20 zaměstnanci, který by vykonával také kontrolní a dohledovou činnost. Náklady na odbor a provoz registru byly vyčísleny na zhruba 12 milionů korun ročně.
