Muž je stíhaný za pomoc ke spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, za což v případě prokázání viny hrozí tři až deset let vězení. Soud bude pokračovat 19. května, kdy by mohl padnout rozsudek.
Mikolášek měl funkci zemědělského tajemníka Okresního výboru Komunistické strany Československa Praha-východ a byl členem komise pro úpravu poměrů kulaků u okresního národního výboru, která 22. června 1953 rozhodla o vystěhování dvou selských rodin. Jedna rodina se z Cholupic musela odstěhovat do Hluboké nad Vltavou, druhá z Šeberova do okresu Vodňany. Před soudem stanul sám, jelikož ostatní členové komise zemřeli. Naživu nejsou ani členové vysídlených rodin.
POHNUTÉ OSUDY: Kulak Jindřich Hašek: komunisti mu dovolili jezdit s koňmi jeho otce |
Státní zástupkyně Táňa Dočekalová při čtení obžaloby uvedla, že se rodiny nemohly rozhodnutí bránit. Členové komise přitom museli vědět, že jednají protiprávně. „Rodinní příslušníci vesnických boháčů nebyli odsouzeni pro žádný trestný čin, přesto byli zbaveni majetku, byla ztížena možnost jejich obživy a byli přestěhováni do míst tak vzdálených od jejich původního bydliště,“ uvedla Dočekalová při čtení obžaloby. Podle Dočekalové bylo jednání vysídlovacích komisí jedním z nástrojů politické perzekuce zaměřené proti vesnickým boháčům.
Mikolášek na policii ke kauze odmítl vypovídat. V úterý k soudu nepřišel ze zdravotních důvodů. Soud přečetl jeho stručné prohlášení, v němž tvrdil, že byl do komise poslán, aby neodporoval a hlasoval stejně jako ostatní. „Plnil jsem jen uložené pokyny,“ sdělil v prohlášení.
Další kauzy spojené s akcí Kulak justice již řeší
S tím nesouhlasil Lukáš Blažek z pražské právnické fakulty, který ke kauze zpracovával odborný posudek. Podle něj v komisi plnil politickou funkci, do komise se navíc podle něj nemohli dostat „řadoví“ úředníci. „Pokud byl členem této komise, tak nemohl být běžný úředník,“ podotkl Blažek. Nikdo jiný před soudem při téměř tříhodinovém jednání nevystoupil. Svědci nejsou, a tak se četly listinné důkazy, mezi které zejména patřily protokoly z historického policejního vyšetřování a různé dokumenty z 50. let.
Justice řeší i další kauzy spojené s akcí Kulak. Například skutky bývalého předsedy národního výboru ve Třticích na Rakovnicku Rudolfa Pavlíčka, bývalého náčelníka Veřejné bezpečnosti v Turnově nebo Tomáše Liptáka, jenž v 50. letech působil jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou.
Komunisté vysídlovali zemědělce v letech 1951 až 1954. Deportované rodiny se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, bylo vysídleno podle odhadů 3000 až 4000 rodin.
