Samotný Vinklerův případ z běžné soudní praxe nevybočuje. Okresní soud v Teplicích ho koncem roku 2014 poslal na čtyři roky za mříže kvůli nedovolenému ozbrojování a padělání dokladů. V červenci 2015 jeho verdikt potvrdil krajský soud a teplický podnikatel putoval za mříže.
Zakladatel PPF se 4 roky skrýval. Policie ho dopadla, když jel na koncert |
Mnohem zajímavější je samotný průběh soudního jednání u teplického soudu. Vinkler totiž nařkl soudce Roubalíka ze snah manipulovat případem ve spolupráci s policisty. To se soudce dotklo natolik, že sáhl k dosti neobvyklému kroku - na obžalovaného podal v září 2014 trestní oznámení pro křivé obvinění.
Kvůli tomu se posléze vyloučil z hlavního líčení. „Jedná se o taková tvrzení, která již předseda senátu nemusí z důvodu své profesionality snášet, nadto již rovněž subjektivně není s to nestranně z tohoto důvodu projednat a rozhodnout věc obžalovaného,“ vysvětlil svůj krok v usnesení.
Hrozil návrat na začátek
Pro hlavní líčení by to znamenalo návrat do bodu nula v samotném závěru, avšak věc zvrátila státní zástupkyně. Na soudcův krok si stěžovala u Krajského soudu v Ústí nad Labem a uspěla. Roubalíkovi nadřízení totiž rozhodli, že i přes trestní oznámení je schopen o Vinklerovi nestranně rozhodnout.
„Na každého soudce je kladen oprávněný požadavek na jeho profesionální schopnost nestranně rozhodovat v jakémkoliv trestním řízení, a to i v případech existence blízkého vztahu soudce k osobám zúčastněným na předmětném řízení,“ uvedla k rozhodnutí mluvčí soudu Marcela Trejbalová.
Milan Vinkler
Jenže podle Vinklerova obhájce Vladimíra Dvořáčka průběh hlavního líčení domněnky krajského soudu rozhodně nepotvrdil. „Bylo vidět, že Roubalík je na věci příliš zainteresován, cítil jsem, že soudí v naprosté tenzi. Tlak na skončení té věci byl ohromný,“ míní Dvořáček.
S první stížností neuspěl
Vinkler si kvůli tomu stěžoval u Ústavního soudu, jenže neuspěl. “K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. V daném případě žádné takové skutečnosti zjištěny nebyly,“ konstatoval Ústavní soud v únoru 2015.
Souzený podnikatel však kontroval dalším trestním oznámením, pro změnu na soudce. Proto Roubalík opět vydal usnesení, v němž oproti prvnímu rozhodl, že podjatý není a může tak soudit. A právě proti němu si nyní podnikatel zpoza mříží u Ústavního soudu opět stěžuje. A zřejmě není úplně bez šance, soud jeho stížnost neodmítl usnesením, jak je časté, ale v úterý se k němu chystá vyhlásit nález.
Očistila ho amnestie
|
Pokud by stížnosti odsouzeného podnikatele vyhověl, nejenže by se mohlo opakovat celé soudní jednání, pro Vinklera by to navíc zřejmě znamenalo propustku na svobodu. „Pokud by Ústavní soud konstatoval, že došlo k porušení základních práv stěžovatele tím, že o něm rozhodoval v zásadě nezákonný soudce, nelze dojít k jinému závěru, než že je to těžko zhojitelná vada procesu a muselo by se to vrátit na samotný začátek, protože jde o soudce prvního stupně,“ upozorňuje odborník na ústavní právo Jan Kysela.
Oba rozsudky mohou padnout
Ústavní soud podle něj může zrušit rozsudek soudu prvního i druhého stupně. Kysela nicméně připomíná, že je třeba počkat až samotný obsah nálezu. Vinkler proti rozsudku podal dovolání a pokud by mu Ústavní soud vyhověl, podle jeho advokáta se značně zvyšuje šance, že uspěje. „Námitka podjatosti je v něm obsažena, zřejmě by mu mělo být vyhověno,“ míní advokát Dvořáček.
Podle právníka Kysely ztrácí nicméně dovolání smysl, pokud soud zruší oba rozsudky. „Viselo by to ve vzduchu, bez rozsudku. Pokud by však rozsudky nezrušil, dovolání může doběhnout,“ uvedl Kysela.
Podobné veletoče kolem podjatosti jako v případě Roubalíka nejsou podle prezidentky soudcovské unie Daniely Zemanové časté, výjimečné ale taky ne. „Dříve platilo, že když se soudce s účastníkem dostane až do takovéhoto stavu, důvod k vyloučení to byl. Když ale nadřízený soud dospěje k závěru, že řízení má pokračovat, soudce je rozhodnutím vázán. Nezbývá mu, než v řízení pokračovat, naopak by jednal proti zákonu, kdyby to tak neudělal,“ přiblížila.
Zároveň ale připouští, že ponecháním Roubalíka v roli arbitra vzniklo určité riziko. „Riziko je ale i v řízení nepokračovat, stejně tak ho vést od nuly, protože to je plýtvání časem a penězi,“ myslí si Zemanová. Sám Roubalík, aktuálně na stáži právě u Krajského soudu v Ústí nad Labem, o případu nechtěl mluvit. „Je to vyřešená věc, soudy o ní pravomocně rozhodly a já to nebudu komentovat,“ reagoval na dotaz.
Poukazovat na podjatost soudce je často taktikou obhajoby, operoval s ní i David Rath nepravomocně odsouzený za korupci, který si opakovaně stěžoval na předsedu senátu Roberta Pacovského. Asi nejvážnější moment v tomto ohledu přišel, když si Rath v závěru hlavního líčení najal Pacovského strýce. Ani tak nicméně s námitkami neuspěl.
