Nyní základnu určuje 2,75násobek průměrné mzdy, Ústavní soud však aktuální úpravu zrušil a ponechal ji jako provizorium jen do konce letošního roku. Do té doby musí vzniknout nová právní úprava.
Návrh na zrušení aktuální metody výpočtu podal loni Městský soud v Brně v reakci na desítky žalob, jimiž se konkrétní soudci domáhali dorovnání platu.
Nově přes 70 tisíc?
"Jakkoliv Ústavní soud trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci," stojí v nálezu. Soud zároveň apeloval na velkorysost a vstřícnost soudců jakožto společenské elity.
Konkrétně pro letošek soudcovská základna podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí činí 64 496 korun. Od této částky se odvozují příjmy jednotlivých soudců podle funkcí, zařazení a délky praxe. Při návratu k trojnásobku by se základna zvýšila o devět procent a přesáhla by 70 tisíc korun.
Ústavní soud se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Předloni v květnu zrušil fixní platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Záložní koeficient v hodnotě 2,5násobku průměrné mzdy ve státní sféře ponechal v zákonu jen do konce roku 2012.
Narychlo se proto schvalovala nová úprava, která ovšem místo požadovaného trojnásobku ukotvila základnu k 2,75násobku, což se soudcům nelíbilo. Podle soudu již tehdy bylo z jeho dřívějších nálezů jasné, že jedinou možností je právě trojnásobek.
Kritika zákonodárců
Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na okolnosti přijetí zákona. Ústavní soud připustil, že zákonodárci chybovali při vymezení jeho účinnosti. Norma se měla poprvé použít pro leden 2013, ale přitom vyšla ve Sbírce zákonů až 17. ledna. Zároveň soud kritizoval situaci, kdy nikdo nekonzultuje platové změny s představiteli soudní moci.
Ústavní soud už dříve opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích, případně v okamžiku, kdy klesnou průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Taková situace podle soudu nyní nenastala. Soudci mají oproti jiným profesím omezené možnosti vedlejší výdělečné činnosti. V úvahu připadá jen správa vlastního majetku, publikační, umělecká a akademická činnost.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nález soudu připravovala od loňska Milada Tomková, z hlasování byl na vlastní návrh pro podjatost vyloučen Tomáš Lichovník. Jako prezident Soudcovské unie totiž aktivně bojoval proti platovým restrikcím v justici. Nález se přímo nedotkne platů ústavních soudců, kteří jsou odměňováni podle jiných pravidel. Do Senátu však nyní shodou okolností míří novela, podle níž by se jejich plat stanovil ze stejného základu jako u kolegů v justici, nikoli z nižšího základu jako u poslanců, senátorů či ministrů. V dnešním nálezu však zaznělo, že se jeho dopady výslovně týkají jen soudců od okresních po nejvyšší soudy.
K nálezu zaujali odlišná stanoviska soudci Vladimír Sládeček, Jan Musil a Radovan Suchánek. Sládeček měl jen dílčí výhradu, zbylí dva však v takzvaném disentu formulovali opačný názor a vyslovili otázku, zda se společenská prestiž soudců skutečně odvíjí hlavně od výše příjmů. "Nemyslíme si, že by měl Ústavní soud takováto měřítka společenské prestiže podporovat," stojí ve stanovisku.
