„V souvislosti se šetřením podezření z trestných činů týkajících se zmíněné věci prezident republiky nebyl požádán o vyslovení souhlasu s trestním stíháním konkrétního soudce nebo s jeho vzetím do vazby, a proto žádný souhlas tohoto typu nevydal,“ sdělil serveru Lidovky.cz prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ani dozorující státní zástupce Adam Borgula nechtěl prozradit, zdali podobnou žádost připravuje. „Nebudu to komentovat,“ řekl pouze.
Býval policejním specialistou na korupci. Dnes pomáhá Sisákovi |
Z policejních dokumentů, do kterých mohla redakce LN nahlédnout, nicméně vyplývá, že právník Ivo Hala v několika případech činil na rozhodující soudce minimálně nátlak a soudkyně Marie Červinková si prý měla od Haly v případu insolvence společnosti Via Chem Group nechat diktovat další postup.
„Ivo Hala instruoval, aby se držela domluveného postupu s tím, že jí ještě bude kontaktovat, což soudkyně Červinková učinila a téhož dne vydala pod usnesení, zapsané do insolvenčního rejstříku jímž odmítla insolvenční návrh M. a K. a současně jim uložila, aby dlužníkovi uhradili náklady řízení, přičemž toto ji podepsané usnesení fakticky přejímá argumentaci uvedenou ve vyjádření dlužníka,“ píše se ve spisu. Další soudce Miroslav Veselý se měl zase za Halu podle policie přimlouvat u svých kolegů.
Šéf soudce brání
Předseda soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes za svými podřízenými ale stojí. „Ti soudci v těchto věcech rozhodovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a já nemám důvod jim nevěřit,“ tvrdí už od počátku kauzy Via Chem. Ve hře prý zatím není ani kárná žaloba. „Počkám si na to, až bude mít policie v ruce hmatatelné důkazy, díky kterým by přišlo nějaké obvinění. Myslím ale, že ani nepřijde,“ míní.
Podle Tripese není nic divného na tom, že se soudci s obviněnými scházeli. „Budova soudu byla postavena v roce 1905. Existují sice budovy, kde jde oddělit veřejnost od soudců, ale tady to tak není a nemůžeme tak vyloučit, že se někdo pokusí soudci něco předat,“ tvrdí.
Jak padla skupina Via Chem Group.
Tripese navíc o návštěvách Haly jeho zaměstnanci informovali. „Paní Červinková mi líčila kontakt s Halou, kdy jí přinesl jeden dokument. Řekla mu: ‚Pane doktore, to je sice hezké, ale já si rozhodnu podle svého, dejte ten dokument přes podatelnu, ať je součástí spisu‘,“ popisuje Tripes.
Šéfka soudcovské unie Daniela Zemanová nechtěla konkrétní případ hodnotit. Obecně by ale v podobných případech měli podle ní nadřízení těch soudců, kteří se dostali do hledáčku policie, minimálně zpozornět. „Měli by se zajímat, jestli je takové porušení pravděpodobné. Z opatrnosti by bylo namístě, aby někdo z nadřízených podal kárnou žalobu,“ komentovala.
Kromě obvinění by ale soudcům mohl hrozit také profesní trest. Nadřízený obou soudců by na ně totiž mohl podat kárnou žalobu, o které by rozhodoval Nejvyšší správní soud. Ten může například soudci udělit pokutu, ale také ho nadobro zbavit taláru.
Kárná žaloba ale nemůže být donekonečna oddalována a podléhá lhůtám. Jakmile se nadřízený soudce dozví, že mohlo dojít k porušení zákona či etického chování, musí podat návrh do jednoho roku. Objektivní lhůta je pak tři roky. Kárnou žalobu navíc může podat nejen předseda tamního soudu, ale kdokoliv z nadřízených.
