PRAHA Soudci se chtějí vzdát svých důchodů. Zůstat ve stáří bez peněz ovšem rozhodně neplánují.
Řešením, na kterém se v sobotu shodl sněm Soudcovské unie v jihočeském Frymburku, má být zavedení institutu emeritního soudce. V praxi by to vypadalo tak, že až by se soudce sám rozhodl odejít na odpočinek, dostával by stále více než polovinu svého platu. V případě nouze by se ale mohl, pokud by ovšem sám chtěl, vrátit do služby.
Dnes přitom soudce, který dosáhne důchodového věku (na okresním soudě bere tehdy zhruba 61 tisíc korun čistého, na vyšších instancích mnohem více), může kdykoliv dobrovolně odejít do klasické penze, která dosahuje zhruba 17 procent výše jeho posledního platu. Po dosažení 70 let pak musí do důchodu odejít povinně a soudit již nesmí. V mezidobí má přitom nárok jak na plat, tak na důchod. Dnešní striktně stanovená sedmdesátiletá hranice pro odchod „do civilu“ je ale podle Soudcovské unie protiústavní.
Místopředsedkyně Soudcovské unie a hlavní autorka návrhu šestatřicetiletá Šárka Hájková odmítá, že by šlo o „báječné doživotní zajištění soudců“. Taková změna by podle ní naopak urychlila generační výměnu na soudech, pomohla justici v krizových oblastech a dokonce ušetřila peníze.
Starší soudci by se totiž prý nebáli dramatického poklesu životní úrovně a odcházeli by na odpočinek dříve než v dnes obvyklých 70 letech. Justice by tím podle Hájkové získala „sbor velmi zkušených lidí“. „Pokud by někdy jejich služby potřebovala, mohli by soudit třeba tam, kde je velké procento mateřských dovolených nebo tam, kde jsou soudy ve skluzu – dnes třeba na severu Čech,“ dodává.
O žádný „povolávák“ by ale nešlo, záleželo by jen na soudci, jestli by se chtěl k souzení vrátit. „Jsem si stoprocentně jistá, že by o to stáli: mluvila jsem s řadou svých kolegů vyššího věku a mnozí z nich mi řekli, že kdyby měli možnost rok či dva si odpočinout, s velkou chutí by se vrátili.“ Ministerstvo chce jednat Jestli plán soudců podpoří ministerstvo spravedlnosti, není jasné. Ministryně Daniela Kovářová, která v minulosti uvažovala naopak o snížení hranice pro odchod do důchodu na 65 let, podle svých slov každopádně o iniciativě Soudcovské unie ví a chce s ní jednat. „Zavedení institutu emeritního soudce si dovedu představit. Posun věkové hranice by zajisté přispěl ke generační výměně soudců, otázkou je finanční zátěž této změny pro stát,“ tvrdí.
Odhadnout dlouhodobé finanční dopady je skutečně obtížné. Hájková přesto věří, že by stát ušetřil. Argumentuje tím, že mladí soudci, kteří by nahradili své starší kolegy, jsou díky nízkému počtu odsloužených let výrazně levnější a připomíná, že by se ušetřilo i na penzích soudců na prahu sedmdesátky, kteří dnes pracují a zároveň berou důchod. Jestli má pravdu, je otázka. Výsledek je totiž závislý na celé řadě faktorů – ochotě starších soudců odcházet na odpočinek a naopak vracet se znovu do služby a nebo na věku, kterého se dožijí.
A kolik by měli soudci na odpočinku brát? Konkrétní číslo Soudcovská unie nepředstavila, výška by ale podle Hájkové měla dosahovat evropského průměru. „Zahraniční kolegové se nad důchodem českého soudce jen útrpně usmívají. Horší je to jen v Albánii. Chtěli bychom být na evropském průměru a ten se pohybuje okolo 60 až 80 procent platu soudce,“ říká místopředsedkyně Soudcovské unie.
***
Soudce a plat
Kolik to má stát?
Soudce okresního soudu bere po šedesátce 61 tisíc korun měsíčně. Až do 70 let k tomu může současně pobírat asi 16 tisíc korun důchodu – vydělá si tedy 77 tisíc korun měsíčně.
Po dosažení 70 let nyní musí odejít a zbude mu důchod. Pokud by po změně zákona šel tento soudce na odpočinek a stal se tzv. emeritním soudcem, dostával by až do smrti (Češi se průměrně dožívají 76 let) 60 procent mzdy – tedy 37 tisíc.
Jeho nástupce – třicetiletý soudce okresního soudu – by měl plat asi 42 tisíc korun měsíčně.
Celkový plat by tedy byl cca 79 tisíc na jedno soudní místo.
