PRAHA Tři tisíce korun u jednoho soudu, osm tisíc u soudu v jiném kraji. Tak vypadá v současnosti vyměřování alimentů v Česku. Záleží jen na soudci, jak vysoké výživné dítěti přizná. „Objevila jsem, že rozdíly jsou i v řádech sto procent,“ říká ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Ta se proto rozhodla nynější praxi změnit. Hodlá zavést návodné tabulky, které by měly stanovit, v jakých relacích se bude výše výživného pohybovat. Hlavním kritériem je věk dítěte. Nejméně by rodiče platili na malé děti do pěti let. Na ně by přispívali devíti až třinácti procenty svého měsíčního platu. Nejvíce by je naopak stáli potomci starší 18 let. U nich by činily alimenty až 24 procent platu. O výši celkové částky by ale nerozhodoval jen věk. Přihlíželo by se i ke zdravotnímu stavu dítěte, jeho speciálním potřebám a také k místu bydliště. „Mám za to, že tabulky by měly přispět k tomu, aby se všechny děti podílely na životní úrovni svých rodičů stejně, bez ohledu na to, v které části republiky žijí, a aby byly dostatečně zohledněny jejich individuální potřeby,“ zhodnotila svůj návrh Kovářová.
Příznivě se k jejímu řešení staví i Soudcovská unie, jejíž prezident Tomáš Lichovník byl členem pracovní skupiny, kterou ministryně kvůli alimentům ustavila. Podle Lichovníka tabulky nijak finančně nezatíží soudy a již se osvědčily například v Rakousku.
Kladné stanovisko unie ale neznamená, že by se návrh líbil všem soudcům. „Není mi jasné, co jsou to ty nezávislé tabulky. Jestli to má být tak, že budou muset soudci vždy vysvětlit, proč se od nich ve svém rozhodnutí odchýlili, tak to považuji za nepřípustný zásah exekutivy do nezávislého soudního rozhodování,“ říká bývalý šéf soudcovské unie Jaromír Jirsa. Podle něj je rozhodnutí o výši výživného složitý proces. Je spojené s dokazováním a s přihlédnutím na všechny okolnosti. „Mě jako soudce uráží, že budu rozhodovat na základě nějakých tabulek a budu tak dělat práci, kterou by zvládl úředník,“ zlobí se Jirsa.
Zmíněné ministerské tabulky by mohli soudci používat v rámci pilotního programu už od května. Testování návrhu má trvat zhruba rok.
Kovářová není jediná, která chce vyměřování alimentů reformovat. Konkurenční návrh vznikl v dílně ČSSD, přesněji v hlavě poslankyně Anny Čurdové. Ta žádá stanovit minimální částku, kterou by otec či matka museli na potomka přispívat. Rodič by měl platit nejméně 1400 korun měsíčně na dítě do šesti let věku a 1680 na staršího potomka. Sazby by byly odstupňovány podle výdělku rodiče. Ti nejbohatší by měsíčně zaplatili až 13 200 korun.
***
Návrh Kovářové
Hlavním kritériem pro
výši alimentů by měl být věk
dítěte. Výslednou částku by
ale měl ovlivnit i zdravotní stav
dítěte, jeho potřeby a místo
bydliště.
0 až 5 let - výživné 9 až 13 % platu
6 až 9 let - výživné 11 až 15 %
10 až 14 let - výživné 14 až 18 %
15 až 17 let - výživné 17 až 21 %
18 a více let - výživné 20 až 24 %
