Tento fakt byl doposud před veřejností utajen a LN na něj narazily při pátrání po spisu dnes už zesnulého soudce Adama Pittnera, jenž v 50. letech řešil mnoho politických kauz na Krajském soudu v Plzni.
Pittner byl původním povoláním tesař a v letech 1949 až 1951 vystudoval dvouletou Právnickou školu pracujících. Vzápětí se stal předsedou Krajského soudu v Olomouci a v letech 1960 až 1984 šéfoval Krajskému soudu v Plzni, kde zůstal jako pracující důchodce až do konce roku 1989. Podle dnešního předsedy Krajského soudu v Plzni Zdeňka Jaroše nemá jeho úřad o soudci Pittnerovi téměř žádné informace, protože mu byl jeho spis „vrácen“ na začátku roku 1990.
Výnos ministerstva spravedlnosti, na jehož základě byly osobní spisy předány, se nepodařilo dohledat ani na Krajském soudu v Plzni, ani na ministerstvu spravedlnosti. „Uložil jsem vedoucí personálního úseku, aby se pokusila zjistit podrobnosti na ministerstvu a na semináři personalistů, který nyní probíhá v Justiční akademii,“ tvrdí předseda Krajského soudu v Plzni Zdeněk Jaroš. Tehdejší ministryni spravedlnosti Dagmar Burešovou se LN během minulého týdne kontaktovat nepodařilo.
Čas na vyjádření se k tomuto problému v uplynulých dvou týdnech nenašli ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ani nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
Prokurátoři a soudci nebyli zřejmě jediní, kteří si mohli „své“ spisy v revolučních dnech po listopadu 1989 odnést. „Všechny centrální úřady začaly rozdávat osobní spisy svým zaměstnancům,“ říká ombudsman a bývalý ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Jaký rozsah tato činnost měla, není známo.
V některých úřadech se osobní spisy předávaly jen jednotlivcům. Bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý již loni LN řekl, že disidenti, kteří přišli v prosinci 1989 s Jiřím Dienstbierem na ministerstvo zahraničí a kteří zde působili do čistek po roce 1968, si mohli vzít své osobní spisy. Šedivý toho využil a má doma svůj osobní spis z let 1957-1970, kdy působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, spadajícím pod MZV.
Pro další očistu justice mělo předání neblahý vliv. „Když se v roce 1993 převáděla prokuratura na státní zastupitelství, tak se dělala určitá prověrka prokurátorů. A ministerstvo zjistilo, že neví o minulosti těch lidí vůbec nic,“ říká Motejl.
