Rozhodnutí Ústavního soudu, že komunistická minulost soudců je veřejnou záležitostí, má první, byť nepřímou, oběť.
Je jí soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 a bývalá členka KSČ Věra Bártová, která neustála tlak na svoji minulost a prohlásila se za podjatou v případě osmičky extremistů, kteří se provinili výlepem samolepek a pořádáním neonacistických akcí. Tím její role v případě, který řešila řadu měsíců, nejspíš končí.
Na soudkyni Bártovou se kvůli údajnému nespravedlivému vedení procesu sesypali jak ideoví obhájci extremistů, tak i občanští aktivisté, kteří s neonacismem nemají nic společného. Vyčítali jí především to, že dva extremisté sedí z jejího rozhodnutí již 13 měsíců ve vazbě.
Výsledkem je usnesení ze 30. prosince, ve kterém se Bártová označila za podjatou.
Soudkyně v usnesení přiznává, že byla v předlistopadové komunistické straně, dodává však, že by tato etapa jejího života neměla "být spojována s jejími morálními, etickými a odbornými hodnotami".
Bártová dále vysvětluje, že dříve se podjatou, a to nehledě na členství v KSČ, necítila. Kritika to však prý změnila. "Předsedkyně... se cítí být natolik negativně ovlivněna takovými názory a závěry namířenými proti její osobě, že nemůže zodpovědně zaručit maximální míru objektivity rozhodování."
Ústavní soud rozhodl poslední listopadový den, že komunistická minulost může i dnes ovlivňovat rozhodování soudců. Předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti, nástupkyně rozpuštěné extremistické Dělnické strany, Tomáš Vandas poslal hned 1. prosince předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 1 žádost s dotazem, jestli soudkyně Bártová byla členkou KSČ. Odpověď ale nedostal. Na členství soudkyně v KSČ se již dříve při jednání ptal občanský aktivista Jan Šinágl. Konečnou ránu ale Bártové podle jejích vlastních slov zasadila organizace K213 – ta se paradoxně zabývá vymáháním práv otců, kterým jejich exmanželky brání nehledě na rozhodnutí soudu vídat děti.
K213 poslal Bártové 20. prosince dopis, ve kterém spekuluje, že byla zřejmě členkou KSČ a tvrdí, že z tohoto důvodu nemůže kauzu spojenou s neonacisty "nestranně a spravedlivě soudit".
Předseda obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra rozhodnutí "své" soudkyně respektuje. Na podrobnější vysvětlení motivace jejího rozhodnutí se jí neptal: "To ani nejde."