Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Právo

Soudy mohou v řízení o svéprávnosti omezit i volební právo

Soud - ilustrační fotografie foto: Shutterstock

BRNO - Soudy mohou v řízení o svéprávnosti rozhodnout také o omezení výkonu volebního práva. Sjednocující stanovisko ve středu schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu (NS), informoval mluvčí soudu Petr Tomíček. Podle Ligy lidských práv jde stanovisko NS proti snahám o inkluzi lidí s postižením do společnosti i proti demokracii jako takové.
  11:50

Podle dřívějších rozhodnutí některých soudů nelze bránit ve volbě člověku s omezenou svéprávností, který se dostaví do volební místnosti a projeví zájem volit. Podle jiných soudů výkon volebního práva omezit lze, a to právě při rozhodování o svéprávnosti.

„V řízení o omezení svéprávnosti je soud oprávněn rozhodnout i o tom, zda se posuzovaná osoba omezuje ve svéprávnosti k výkonu volebního práva,“ uvedl nyní ve stanovisku NS. Odkázal na starší rozhodnutí Ústavního soudu i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého omezení volebního práva nesmí být zákonným důsledkem omezení svéprávnosti, ale musí být předmětem individuálního soudního přezkumu.

Soud ho zbavil svéprávnosti a nedal mu to vědět. Muž nyní vysoudil 60 tisíc

V řízení o omezení svéprávnosti mají soudy podle stanoviska posuzovat, zda jsou u konkrétního člověka dány podmínky také pro omezení výkonu volebního práva. Z odůvodnění pak musí být jasné, že se soud otázkou zabýval, i když třeba nakonec svéprávnost ve vztahu k volebnímu právu neomezí.

Sjednocující stanovisko NS se rodilo několik měsíců. Skupina nevládních organizací v lednu v otevřeném dopisu kritizovala omezování volebního práva u lidí se zdravotním postižením. Podle nevládních organizací měli soudci stanovit, že volební právo náleží všem dospělým a nemůže být omezeno rozhodnutím soudu.

„Systém, který zpochybňuje schopnost volit jen u lidí se zdravotním postižením, když u ostatních lidí je toto právo zaručeno bez výjimky, je zjevně diskriminační a v středeční společnosti nepřípustný,“ stálo v otevřeném dopisu.

Liga lidských práv se ke schválenému stanovisku staví kriticky. „Soudci nerespektují Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která neumožňuje omezovat volební právo na základě skutečného nebo domnělého postižení. Žádné jiné skupině dospělých občanů nemůže soud zakázat účastnit se voleb, svým stanoviskem v podstatě NS potvrdil, že lidé s mentálním postižením nebo duševní poruchou jsou pro něj občané druhé kategorie,“ sdělila Zuzana Durajová z ligy.

Ústavní soud už v roce 2010 rozhodl, že lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmějí být paušálně zbavení volebního práva. Soudy mají podle nálezu přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí významu, účelu a účinkům voleb. Pokud zjistí, že volby chápou, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva.

Autor: