PRAHA Soudy nakládají se ženami mírněji než s muži. To je jeden ze závěrů studie Institutu pro kriminologii a sociální prevenci s názvem Výzkum prvovězněných (poprvé v životě zavřených, pozn. red.) žen.
Autoři letos zveřejněného výzkumu prostudovali 109 soudních spisů žen, které si v roce 2005 odpykávaly trest ve Věznici Světlá nad Sázavou, a srovnali ho s obdobným výzkumem z let 2002 až 2003, který se týkal 85 prvovězněných mužů. U žen soudy sáhly více než třikrát častěji k mimořádnému snížení trestu než u mužů a uložily trest nižší, než je dolní hranice příslušné sazby. Poprvé zavřené ženy také častěji než muži skončily v mírnějším typu vězení, než by odpovídalo jejich provinění.
„Shora uvedená hlediska využívání celého rozpětí trestních sazeb, aplikace moderačních ustanovení... o mimořádném snížení trestu odnětí svobody... o zařazování odsouzených pro výkon trestu do věznic s mírnějším režimem... ukazují na diferencovaný přístup při ukládání trestů ve smyslu snahy o mírnější posuzování trestné činnosti žen,“ shrnují autoři práce. Proč jsou soudy na ženy mírnější, studie neřeší. „Já jsem to zjistil, interpretovat to ale nebudu,“ řekl LN bez dalších podrobností Petr Kotulan, který analýzu soudních spisů v rámci studie prováděl.
Odborníci nabízejí řadu možných vysvětlení, zároveň ale upozorňují, že analýza proběhla u příliš malého počtu spisů, a navíc vybraný vzorek mužů a žen nelze úplně srovnávat. U žen je totiž relativně více pachatelek loupeží, u mužů zase více podvodníků. Psycholožka Ludmila Čírtková z Policejní akademie se domnívá, že vysvětlením by mohlo být shovívavější nakládání mužů – soudců s ženami. „Léta letoucí se objevuje odborný názor – takzvaná kavalírská teorie, kdy údajně muži – soudci přistupují k ženám kavalírským způsobem,“ míní Čírtková.
Více čtěte na straně 5
Dokončení ze strany 1
Průkazná by ale podle názoru psycholožky Čírtkové byla teprve studie, která by se zaměřila na motivaci a další okolnosti konkrétních případů. Také psycholog a soudní znalec Karel Netík zmiňuje kavalírskou teorii, ta se ale podle něj více uplatňuje v zahraničí. „Výrazněji se projeví tam, kde je více soudců než soudkyň. U nás je tomu ale naopak a soudkyň je o něco více.“ I tak ale kavalírská teorie může podle Netíka hrát roli. Ovlivňuje totiž situace, kdy soudci muži rozhodují o ženách. Další tři možné kombinace – muž soudí muže, žena muže a žena ženu – zůstávají neovlivněné.
Ohledy na rodinu a děti žen? Pravděpodobně ne Ohledy k rodinám a dětem souzených žen naopak podle Netíka velkou roli nehrají. Takové ohledy se sice prý vyskytnout mohou, podle názoru psychologa je ovšem vyrovnává přísnost soudců a především soudkyň v případě, že se žena proviní na svém dítěti nebo ho třeba zanedbává.
Dlouholetý trestní soudce a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra míní, že mírnější nakládání mohou podmiňovat okolnosti, které ženy k zločinu přivedou. „Je to otázka spíš pro psychologa než pro právníka, zdá se ale, že řada trestných činů žen vychází z jiné motivace. Ve větší míře než u mužů to bývají klasicky sociální případy,“ míní soudce.
Podle Vávry by ale výzkum, aby byl průkazný, musel jít také více do hloubky, proběhnout na širším vzorku vězňů a srovnávat velmi podobné případy.
***
Vězeňkyně a vězni
Mimořádné snížení trestu
Ženy 8,3 procenta
Muži 2,4 procenta
Mimořádné zařazení do
věznice s mírnějším režimem
Ženy 41,3 procenta
Muži 27,1 procenta
Zdroj: Institut pro kriminologii a sociální prevenci
