Okradl stát o miliony korun. Na finální verdikt čekal přes 13 let. Příběh Rudolfa Schwesera z Karviné, který nedávno zevrubně popsal server Lidovky.cz, patří mezi ty extrémní. V Česku nicméně probíhalo ještě v loňském roce zhruba 600 řízení déle než dvě dekády.
Čerstvě zveřejněné údaje - za rok 2017 - sice neukazují, jak jsou na tom jednotlivé soudy, upozorňují však na jev, který v českém soudnictví dosud chyběl. A sice, že se na veskrze pozitivně laděných statistikách projevily určité kroky ministerstva. Například personální posílení přetížených soudů či zlepšení technologií.
Civilní řízení
Pokud jde o civilní řízení, v minulém roce došlo k poměrně podstatnému zkrácení průměrné délky soudního řízení. Meziročně je to zrychlení až o 48 dnů na 277. Vliv na to mohla mít i právní úprava týkající se nákladů na řízení.
„Od půlky roku 2014 se totiž nevyplatí vymáhat drobné částky za různé nedoplatky a podobně. Dochází k podstatnému snížení počtu věcí, které civilní soudy řeší. V roce 2015 řešily přes půl milionu případů, loni to bylo asi 390 tisíc. Soudy tak mají možnost řešit nedodělky a skutečně se zkrátil také počet sporů, které trvají déle než dva roky,“ uvedl pro server Lidovky.cz Zahumenský, který dlouhodobě řeší problematiku soudních průtahů.
K podstatnému zrychlení řízení došlo také v regionech nejvíce postižených průtahy. Těmi jsou tradičně severní Čechy a jižní Morava. „Pouze v severočeském regionu zůstává průměrná délka civilního řízení přes rok, ale i zde došlo k podstatnému snížení z 466 dnů na 384 dnů. V Jihomoravském kraji došlo ke snížení z 423 dnů na 360 dnů,“ uvedl advokát.
Trestní řízení
Trestní řízení bývá zpravidla to nejrychlejší. Po zavedení zjednodušeného trestního řízení před soudem v roce 2002 bylo podle Zahumenského patrné drobné zrychlení trestní justice.
V roce 2014 ale zrychlování skončilo. Od roku 2015 se, jak ukazují grafy, průměrná délka trestního řízení mírně zvyšuje. Loni statistika ukazovala na 177 dnů.
Server Lidovky.cz již dříve publikoval přehled nejpomalejších soudů v trestním řízení. Již tradičně zaznamenávají nejvyšší průměrnou délku trestního řízení severní Čechy se skoro 287 dny.
Správní soudnictví
Jestliže civilní justice zažívá zlepšení, ve správním soudnictví problémy přetrvávají. Přetíženost správních soudů, kterých je v Česku přibližně 120 z celkových tří tisíc, je dlouhodobě neřešena.
 |
Průměrná délka loni stoupla z 501 na 503 dnů. „Nejhorší je situace v Praze, kde přes 40 procent věcí trvá déle než 2 roky. Ministerstvo spravedlnosti vloni posílilo personální situaci například právě na Městském soudě v Praze, který má správní agendu v Praze na starosti, ale než se nějaké změny projeví, bude to patrně nějakou dobu trvat,“ uvedl Zahumenský.
Občané si tedy musí počkat i několik let, než padne verdikt v jejich sporech vedených kvůli rozhodnutím centrálních orgánů. jako jsou například ministerstva. K poměrně výraznému zhoršení situace došlo na jižní Moravě, kde průměrná délka správního soudnictví narostla z 508 dnů na 554 dnů.
Ministerstvo si výsledky svého snažení chválí. „Soudce v první řadě přidělujeme na základě takzvané systematizace, která vychází z počtu napadlých věcí u sodu. Tedy čím větší nápad v předešlých letech, tím větší potřebu soudců v následujícím období,“ popisuje metodu mluvčí resortu Alžběta Šírková.
Od roku 2016 navíc česká jusice využívá dynamického modelu obsazování soudců, což znamená, že zohledňuje například počet vyřízených věcí, průměrnou délku řízení nebo počty nedodělků. „Výsledkem je posílení právě těch soudů, které se potýkají se značným množstvím nedodělků přesto, že výkonnost jejich soudců je nadstandardní. S takovými problémy se potýkaly například soudy v Ústeckém kraji či v Brně, proto jsme zde zvýšili počet personálního obsazení,“ podotkla mluvčí.
Ministerstvo spravedlnosti dále přistoupilo také k mimořádnému personálnímu opatření, na jehož základě zvýšilo počet asistentů soudců a dalších pracovníků soudů napříč celou republikou.
„Dále je potřeba zmínit vnější vliv, v posledních letech totiž dochází k poklesu počtu napadlých věcí u soudu, čímž zbývá více času na prošetření soudních sporů,“ zmínila ještě Šírková.
Pokud ovšem dojde na soudní průtahy, dochází leckdy k poněkud absurdní situaci. Ačkoli lidé mají možnost požádat v případě soudních průtahů o finanční odškodnění, není jistota, že se jej dočkají. Tedy alespoň v zákonné lhůtě. Jak před časem informoval server Lidovky.cz, ani ministerstvo spravedlnosti není schopné vyřizovat žádosti o odškodnění za soudní průtahy včas. Lidem pak paradoxně nezbývá nic jiného, než se znovu obrátit na soudy. (více čtěte ZDE)
Opatrovnické spory
Za zmínku stojí také další druh sporů, který je vzhledem k délce řízení vždy problémový. Jde o svěření dítěte do péče, stanovení výživného a podobně citlivé případy. Soudy rozhodují o zájmech nezletilých dětí. Jakékoli průtahy se mohou negativně odrazit na životě dětí či celých rodin.
Statistiky jsou zde ale neúprosné. Po prodloužení opatrovnického řízení v roce 2016 na 202 dní došlo loni znovu k určitému zrychlení. Průměrná délka opatrovnického řízení byla podle údajů ministerstva spravedlnosti zhruba 195 dnů.
„Jako velmi nežádoucí lze označit nárůst případů, které do nabytí právní moci trvají přes dva roky. Zatímco po roce 2010 se dařilo udržet počet takových věcí pod dva tisíce, v roce 2016 došlo ke skokovému nárůstu na více než tři tisíce a loni jejich počet přesáhl tři a půl tisíce případů,“ komentoval statistiky Zahumenský.
