Zavedení tohoto díla jako povinné literatury provázel spor dvou znepřátelených táborů. Do diskuse se kupodivu zapojila nedávno i vdova po spisovateli Natálie Solženicynová, která proti povinnosti studovat dílo manžela protestovala a odrazovala od tohoto záměru i ruského premiéra Vladimíra Putina. „Bylo by rozumné dát do osnov dvě, tři hodiny... to stačí na to, aby se někdo zapálil. Komu srdce zahoří, ten bude číst dál sám,“ tvrdí paní Solženicynová, která si nepřeje, aby jméno jejího manžela bylo spojováno s jakoukoliv formou donucování. Putin ale Solženicyna do škol nakonec prosadil. Spisovatele obdivoval a za jeho života se s ním setkával a navštěvoval ho i doma. Právě vztah Putina ke komunistické historii je značně rozporuplný. Veřejně sice prohlašuje, že rozpad SSSR byl největší tragédií minulého století a diktátora Josifa Stalina odmítá jednoznačně odsoudit, na druhé straně nešetří obdivem k Solženicynovi a jeho díla odsuzující stalinismus prosazoval do škol.
Tvorba asi nejznámějšího ruského spisovatele druhé poloviny minulého století Solženicyna byla pro obyvatele jeho vlasti, SSSR, dlouho tabu. Komunistické vedení státu dokonce tohoto nositele Nobelovy ceny za literaturu nakonec vyštvalo do emigrace, odkud se vrátil po pádu totalitního režimu už jako starý muž. I když se pokoušel psát i ve svobodném Rusku, takového věhlasu, jako jeho samizdatová literatura, už žádné z jeho děl nedosáhlo. Zemřel v roce 2008 v Moskvě. Jeho asi nejznámější knihou je právě Souostroví Gulag, které poprvé podrobně popsalo poměry v sovětských stalinských koncetrácích. Doposud se ale žáci druhého stupně ruských škol setkávali jen s povídkami Solženicyna – povinná byla například kniha Jeden den Ivana Děnisoviče.
Povinnost studovat román, kde jsou popsány politické represe i krutosti, kterých se komunistický režim dopouštěl na svých občanech, uvítali zejména ruští obránci lidských práv. Knížka vznikala v letech 1965 až 68 a poprvé byla vydána v Paříži v roce 1973. Rusové si ji oficiálně mohli přečíst až o 16 let později, ale tajně se přepisovala a nechyběla v žádné rodině ruského intelektuála.
***
Co se čte Rusové milují vlastní klasiku. Potvrdil to průzkum „Nejmilejší kniha“, kde zvítězila tato trojice: 1. Mistr a Markétka – Michail Bulgakov 2. Vojna a mír – Lev Nikolajevič Tolstoj 3. Zločin a trest – Fjodor Michajlovič Dostojevskij
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
