Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Souostroví, které se na mapách hledá jen těžko

Česko

Přesné datum si už nevybavím, ale muselo to být někdy v bezčasí poloviny sedmdesátých let, kdy jsem v časopise 100 + 1 zahraniční zajímavost četla článek spílající Alexandru Solženicynovi a hlavně „štvavým“ západním sdělovacím prostředkům. Šlo o Solženicynovu knihu Souostroví Gulag a autor zmíněného článku se rozčiloval, o čem že to ten Solženicyn píše, když se na mapě žádné takové souostroví nenajde. Článek tento fakt uváděl jako důkaz, jak jsou západní média, která o knize píší, zaujatá a prolhaná... Jenže gulag v Sovětském svazu existoval až moc a nepochybně existovaly i mapy, jen nebyly určeny pro veřejnost.

Gulag, Glavnoje upravlenije lagerej čili hlavní správa táborů byla síť táborů nucených prací rozprostřená po všech dvanácti časových pásmech Sovětského svazu. Od Bílého moře k Černému, od polárního kruhu k pustinám Střední Asie. A přece se o jejich existenci mluvilo jen šeptem anebo mlčelo – dokud v roce 1973 nevyšla Solženicynova kniha.

Západní čtenáři byli šokováni: věděli sice či aspoň tušili, že v SSSR není svoboda, ale Solženicynův vášnivý otevřený popis táborů se jmény, místy a daty jim otvíral oči. Zkratka známá do té doby jen zasvěcencům – „gulag“ – pronikla do mnoha jazyků. Už se běžně mluví o čínském nebo vietnamském gulagu, své gulagy měly všechny komunistické země. Trochu paradoxní je, že na četných speciálních mapách najdeme většinou jen ty, které už nefungují...

Autor: