Sovětští vojáci v roce 1968 poškodili střelbou nejen fasádu historické budovy Národního muzea, ale také sochařskou výzdobu, interiér a pískovcové sloupy. K opravě zdevastované novorenesanční budovy došlo během sedmdesátých let.
K opravě Národního muzea byla použita technika kamenných plomb, tzv. filuněk. Během oprav také proběhla patinace původně světlých soch a sloupů černou barvou. I z tohoto důvodu jsou dnes plomby na ztmavlém hořickém pískovci dobře viditelné.
„Průčelí Historické budovy Národního muzea bylo rozstříleno 21. srpna 1968 v dopoledních hodinách během okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tento moment patří k hlavním symbolům zmařeného pražského jara a snah o demokratizaci československé společnosti v roce 1968. Proto chceme na fasádě zachovat stopy po střelách jako memento této významné události našich dějin,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Kolaboranti to budou mít těžké, lidé se postavili na odpor. Psala německá rozvědka v srpnu 68 |
Historická budova Národního muzea v současné době prochází rekonstrukcí, během které bude do původního stavu uvedena i omítka budovy. Stopy po střelbě by měly být i po konci rekonstrukce zachovány jako připomínka srpnových událostí roku 1968. Zároveň na celou událost bude nově upozorňovat i pamětní deska, která bude umístěna u vchodu do muzea.
