KARVINÁ/PRAHA Plánovaná stavba obří spalovny odpadů v Karviné ještě nezačala, ale už je jasné, kam poputuje teplo z jejích kotlů. Má ho kupovat společnost Dalkia. Zástupci společnosti KIC Odpady podepsali předběžnou smlouvu.
A při té příležitosti vyšlo najevo: představa, že se po spuštění spalovny uzavře některá ze současných tepláren, je nepravděpodobná. Mluvčí Dalkie Milan Wagner pro agenturu ČTK uvedl, že výkon spalovny bude malý, proto nebude možné zejména v tepelné špičce v zimě odstavit jiný zdroj znečištění. „Proto se pouze sníží počet provozních hodin v naší výrobě tepla,“ sdělil. Na určité období tedy jen nebudou některé z kotlů Teplárny ČSA v provozu.
Ministerstvo životního prostředí, které se stavbou souhlasilo, naformulovalo podmínku jasně: po spuštění spalovny musí tak ve výsledku objem emisí na Karvinsku klesnout. Neznamená to tedy nutně úplné odstavení některé teplárny, jak původně zaznělo.
Stavbu spalovny podporují velká města, která jsou také akcionáři společnosti KIC, stejně jako Moravskoslezský kraj. Po dokončení v roce 2015 by spalovna v areálu někdejšího dolu Barbora měla ročně spalovat asi 200 000 tun odpadu, který nyní končí na stál více plných skládkách. Jediné podobně velké spalovny totiž v tuzemsku fungují v Brně, Liberci a v Praze.
Stavba dlouhodobě naráží na odmítavá stanoviska několika ekologických sdružení, ale i části měst v jejím okolí. Minulý týden se konaly další protesty, aktivisté v nich hodlají pokračovat. Václav Gavlovský ze sdružení FrygatoEko již dříve oznámil, že proti spalovně hodlají protestovat vzdor souhlasnému vyjádření ministerstva životního prostředí. To svůj souhlas se stavbou podmínilo například instalací nejlepších dostupných technologií, vybudováním komína o výšce 120 metrů a právě tím, aby se celkové emise na Karvinsku nezvýšily, ale naopak snížily.
Spalovnu přitom původně i ministerstvo životního prostředí odmítalo. Jeho někdejší šéf Martin Bursík označil projekt za špatně připravený. Po jeho odchodu se však přístup úřadu změnil, souhlas zazněl za ministryně Rút Bízkové. A ke spalovně má díky svému dřívějšímu uplatnění v Ostravě blízko i nynější ministr Pavel Drobil.
Bursík původně kritizoval, že spalovna neřeší recyklaci materiálů. Třídicí linka na odpady, která má pomoci oddělit recyklovatelné materiály, proto nakonec vznikne v Ostravě za 150 milionů korun. Ekologové tvrdí, že linka měla vzniknout přímo u spalovny, pokud budou toto zařízení využívat i ostatní města, zbytečně to zatíží ovzduší emisemi z dopravy. „Vůbec se nezabývalo hlavním ekologickým problémem – že spalovna bude zbytečně pohlcovat desetitisíce tun kvalitních, recyklovatelných surovin,“ opakuje Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
***
NOVÁ SPALOVNA Z odpadů vyrobí také elektřinu
Společnost, která má zajistit budování spalovny v Karviné, založili zástupci Moravskoslezského kraje a pěti měst – Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku.
Spalovna má likvidovat téměř polovinu odpadků, které v kraji vzniknou, a vyrábět přitom teplo a elektřinu. Stavba za přibližně pět miliard korun závisí zejména na tom, zda se na ni podaří získat podporu z evropských fondů, která by měla pokrýt větší část nákladů. Zbytek částky zaplatí sama města, spalování odpadů má být levnější než dosavadní ukládání na skládky.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
