PRAHA Mezinárodní pražský maraton i jeho poloviční bratříček, který se běží v metropoli dnes v poledne, se poprvé v historii pyšní prestižním oceněním od Mezinárodní atletické federace (IAAF) Silver Road Race Label. Vyšší známku „Gold“ obdrželo jen dvanáct světově proslulých maratonů. Kvůli této poctě se v Praze objevil funkcionář IAAF Sean Wallace-Jones, který je koordinátorem silničních běhů. Den před pražským půlmaratonem poskytl LN exkluzivní rozhovor.
* LN Jak se vám líbí filozofie organizátorů Pražského mezinárodního maratonu, která spočívá v kombinaci špičkových běžeckých výkonů s prostředím historických scenérií velkoměsta?
Městské běhy jsou celosvětový trend a města na nich určitě neprodělávají. Mají v organizaci na starosti dopravní omezení, ale mají z toho prospěch. Běžci se totiž do měst na závody vracejí nebo o nich vyprávějí svým známým, kteří je pak obvykle taky navštíví.
* LN Považujete běhání po tvrdém a často nerovném povrchu za správnou cestu? Vždyť nárazy na asfaltový povrch nebo dlažební kostky našim nohám zrovna moc nesvědčí...
Možná jsou silnice tvrdé, ale jsou součástí sportu. Po takových površích se běhá po celém světě. Na druhou stranu jsou tratě hladké a rovné a běžci upřednostňují právě takové trasy. Jsou na to trénovaní, špičkoví běžci závodí léta a vydělávají obrovské peníze.
* LN Po betonu a asfaltu však neběhají jen atletické hvězdy, ale i desetitisíce rekreačních běžců. Ti mohou mít z nárazů na tvrdý povrch zdravotní problémy...
Je to volba každého člověka. Tito lidé běhají hlavně pro sebe. Vznikl fenomén turistického běhání. Jsou to nadšenci, kteří spojují svůj sport s cestováním, jsou šťastní, že mohou běžet v Londýně, Paříži, Amsterodamu, Praze nebo v Berlíně . Osobně si nemyslím, že běhání někde po kopcích je zdravější než po silnici. Množství zranění je velice malé oproti efektu, který lidem rekreační běh přináší. To se projevuje třeba tím, že lidé nesedí doma, ale jsou v pohybu, sportují a nabíjejí se pozitivní energií.
* LN Jak se ze své pozice díváte na běhy do vrchu, které se odehrávají v přírodě a na čerstvém vzduchu? Myslíte, že se stanou rovnoprávnou disciplínou, jako je dráha, silnice nebo kros?
Běhy do vrchu mi připadají jako velice extrémní a tak trochu bláznivý sport. Nevěnuje se mu zatím dostatečný počet lidí, a proto ani nepočítáme se zavedením mistrovství světa. To se však nekoná ani v některých jiných atletických disciplínách. Sport to ale v žádném případě nedegraduje, běžci do vrchu mají jiné kvalitní soutěže.
* LN Jaký máte názor na gesto etiopského vytrvalce Haileho Gebrselassieho, který odmítl nastoupit kvůli znečištěnému ovzduší na olympiádě v Pekingu k maratonu a chce běžet závod deset kilometrů na dráze?
Gebrselassie trpí astmatem a takhle se rozhodl. Já si přitom nemyslím, že by jeden maraton v znečištěném ovzduší mohl zhoršit jeho zdravotní stav. Neméně slavná Paula Radcliffová má taky astma, ale s pekingským maratonem počítá.
* LN Nepanují tedy v IAAF obavy, že by Gebrselassieho napodobili další přední běžci, a olympijský maraton by tak ztratil na kvalitě?
Ne, nemyslím, že kvůli jednomu špičkovému běžci by se závod znehodnotil. On má sice v maratonu světový rekord, ale při závodech nejde jenom o rekordy, ale i o soutěživost. Ono to ale není na sto procent, že Gebrselassie nepoběží maraton. Jeho rozhodnutí se ještě může změnit. Taky není jasné, zda poběží desítku. To je přece otázka etiopské kvalifikace a nominace. Právě na této trati je v Etiopii ohromná konkurence a Gebrselassie už má své nejlepší roky na dráze určitě za sebou. Mladším a rychlejším běžcům už nemůže konkurovat.
* LN O kvalitě životního prostředí v Pekingu se dennodenně diskutuje a z Číny přicházejí informace, že tam bude při hrách omezena doprava a zastaven provoz některých továren ...
Pokud by došlo k nějakému velikému a změřitelnému zhoršení ovzduší, tak může IAAF závod zrušit. Špatné ovzduší ale přece není jenom problém Číny. To je globální záležitost a ve světě se to řeší tak, že když se koná sportovní akce, je například omezována rychlost automobilů, nebo vyjíždějí jen vozy s lichými nebo sudými čísly na poznávacích značkách. Opatření se provádějí všude. Kroky Číňanů musím ocenit. Hledají řešení, jak situaci zlepšit.
* LN Co dělá IAAF pro to, aby se zamezilo dopingovým aférám, jakou bylo třeba loni přiznání americké megastar Marion Jonesové?
IAAF prosazuje tvrdé tresty a na boj proti dopingu vynakládá miliony. Chceme za prohřešek stop na čtyři roky. S tím se ale dostáváme do problémů s právníky, protože vysokým trestem připravíme sportovce de facto o zaměstnání. Dochází k soudním sporům, kde jsme obviňováni z toho, že postihy za doping se dopouštíme omezování lidských svobod. Pracuje se ale na projektu, který by měl tyto otázky vyjasnit. Mělo by to být zveřejněno na zasedání OSN. Trestání dopingu by se mělo stát součástí právního systému jednotlivých států. Doping je veliký podvod. Sportovci s jeho pomocí okrádají soupeře, svou federaci a hlavně diváky, kteří na závody chodí.
