Čtvrtek 27. ledna 2022, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Splašený trysk rakoviny

Česko

Rakovina nerada spolupracuje. A to nejen s lékaři, ale také sama mezi sebou. V nádorech panuje ostrá rivalita, skutečný přírodní výběr. Odborníci už dlouho předpokládají, že v něm vítězí ty buňky, které se dokážou množit nejagresivněji.

Evoluční závod nádorových buněk se samozřejmě nezastaví ani tehdy, když lékaři nádor objeví či zahájí léčbu. Odborníci ale předpokládají, že v tom případě se mění pravidla: nejspíše si povedou dobře ty buňky, které dokážou na léčbu reagovat (a přitom se také rychle množit).

Že tomu tak skutečně je – ba že je situace nepříznivější, než naznačovaly dosavadní odhady – dokládá velmi přesně studie kanadských lékařů, kteří provedli genetickou analýzu rakoviny u jedné pacientky s devítiletým odstupem.

Dlouhý závod o smrt Rakovina začíná nenápadně a pomalu dlouho předtím, než se objeví životu nebezpečné nádory. „U nádorů vyvolaných viry se předpokládá, že onemocnění může existovat 30 až 60 let, aniž by pacienta obtěžovalo,“ říká Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Zdá se totiž, že rakovina vzniká postupnými mutacemi buněk, které zjednodušeně řečeno odhazují zábrany brzdící jejich nekontrolovatelné množení a posilují svoje schopnosti rychlého vytváření potomků (tedy dělení).

Je velmi těžké odhadnout, jak rychle tento proces probíhá. Jedinou možností je porovnat „evoluci“ jednoho nádoru s jistým časovým odstupem. To bylo donedávna nepředstavitelné, či spíše nepředstavitelně drahé.

Ovšem s tím, jak (geometrickou řadou) klesají ceny genetických analýz, se našli vědci, kteří se genetickou lupou podívali na jednotlivé nádory. Skutečně „siláckou“ ukázkou nových možností je práce, která se objevila minulý týden v časopisu Nature.

Přečtený znovu, znovu a znovu Kanadští lékaři a genetici z Agentury pro výzkum rakoviny provincie Britská Kolumbie (British Columbia Cancer Agency) se pustili do genetických analýz dvou vzorků rakoviny prsu jediné pacientky.

Oba dělilo devět let časového rozdílu. První vzorek pocházel z doby, kdy se rakovina ještě nešířila do jiných částí těla (nevytvářela metastázy). Druhý vzorek zachycoval nádor v době, kdy už byl rozšířený i mimo místo svého vzniku.

Oba vzorky kanadští vědci „přečetli“ celkem 43krát, aby se přesvědčili, že obsáhli skutečně celou jejich genetickou informaci. A také že zachytí i bodové změny jen v jediném místě genetického kódu. Celý lidský genom (jehož se rakovinové buňky nezbavují) tvoří asi tři miliardy párů proti sobě stojících „písmen“ (bází).

Vědci objevili u nádorů 32 důležitých změn. Jde o obměny písmen genetického kódu tam, kde je zapsána nějaká látka důležitá pro chod buněk (tedy bílkovina).

Analýza také ukázala významné rozdíly mezi původním nádorem a jeho o devět let mladšími „výhonky“, které se šířily tělem. Mezi oběma skupinami bylo 19 jasných genetických odlišností. A i v samotném původním nádoru objevili skupinu buněk, která se (v šesti „písmenech“) lišila od ostatních.

To je hodně změn. Vědcům se tak například dále komplikuje hledání skutečně rakovinotvorných genů. Některé změny jsou totiž nepochybně náhodné, jiné ovšem nádoru pomáhají stát se tím, čím je. Odlišit oba typy změn si vyžádá roky, možná desetiletí práce.

Kanadská studie znovu dokládá, že už patrně i v malých a méně nebezpečných nádorech panuje značná genetická rozmanitost. To například znamená, že mutanti mezi nádorovými buňkami budou na jeden druh léčby reagovat různě.

Znovu se tak ukazuje, že tuto nemoc nelze v podstatě léčit jen jednou látkou, vysvětluje Blanka Říhová: „Téměř vždy se používá koktejl tak, aby bylo zasaženo co nejvíce různorodých klonů.“

Výsledky také dokládají, že léčitelnost nemoci se v jejím průběhu může snižovat. „Buňky citlivé na obranné mechanismy imunitního systému – a později také na léčbu – postupně nahrazují odolnější klony,“ říká česká odbornice.

Genetická nestabilita nádorových buněk také znamená problém pro zacílení léčby. Řada léčiv, hlavně těch uvažovaných, spoléhá na to, že se zaměří na buňky s mutacemi charakteristickými pro rakovinu. Ale nádorové buňky jsou genetický ekvivalent pohyblivého cíle.

To dokládá i fakt, že vzorky rakoviny prsu žádné jiné pacientky se zatím přesně neshodovaly ve svých změnách s nádorem, který výzkumníci popisovali v Nature. A to nyní postupují tempem tucet nových „přečtených“ nádorů za týden.

Nová práce kanadských vědců je „siláckou“ ukázkou možností technologií genetického testování

Autor:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště
V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště

Navzdory nepříznivé situaci dnešní doby, otevřelo obchodní centrum Galerie Butovice několik dalších obchodů a rozšířilo svou pestrou nabídku o...