6. ledna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Spojila je lidská práva. Signatáři Charty 77 byli lidé i ostře protichůdných názorů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 14Diskuse
Mluvčí Charty 77: Václav Havel, Jiří Hájek, Jiří Dienstbier, Ladislav Hejdánek, Václav Benda, Zdena Tominová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mluvčí Charty 77: Václav Havel, Jiří Hájek, Jiří Dienstbier, Ladislav Hejdánek, Václav Benda, Zdena Tominová | foto: Lidové noviny

PRAHA Porozumět vzniku a působení Charty 77 a stejně tak i různorodosti jejích signatářů je jen těžko myslitelné bez znalosti prostředí a historických okolností. Často se říká, že Charta 77 byla jedinečná – jenže jedinečných je přece hodně politických a společenských jevů.

Připomeňme si třeba, že v září 1976 vznikl v Polsku Výbor na obranu dělníků (KOR) a v listopadu téhož roku pak Helsinská skupina na Ukrajině. Obě tyto události také byly – přinejmenším pro některé z autorů Prohlášení Charty 77 – jistým typem inspirace.

Normalizace a „výměna legitimací“

Podoba Charty 77 byla ovšem jiná, ostatně i poměry v Československu v sedmdesátých letech se lišily od poměrů dalších zemí tehdejšího sovětského bloku. Československé dějiny sedmdesátých a osmdesátých let minulého století neodmyslitelně poznamenalo pražské jaro 1968 i­ jeho potlačení vstupem „bratrských“ vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy – a­ zejména normalizací.

Výročí Charty 77

Normalizaci nenastoloval Kreml, nýbrž českoslovenští komunisté: bylo to Husákovo vedení KSČ, které uspořádalo výměnu legitimací členů komunistické strany. To bylo eufemistické označení (které režim nepoužil poprvé) pro čistku, která vyřadila z vládnoucí strany statisíce lidí. Mnohým by to nijak zásadně nevadilo, kdyby jejich odchod ze strany nebyl spojen s vyhazovem ze zaměstnání.

Jiří Dienstbier a Václav Benda, schůzka mluvčích Charty 77
Petruška Šustrová na konferenci LN  Co jsme udělali se svobodou?

K manuální práci tehdy nuceně přešly desítky tisíc intelektuálů. Nebyli to neznámí lidé, ale spisovatelé, novináři, zkrátka lidé, kteří se v roce 1968 vyjadřovali pro demokracii a které veřejnost dobře znala. Rázem bylo jasné, že kdo se nepřizpůsobí novým poměrům, tedy výraznému omezení práv a svobod, nebude mít v Československu lehký život.

Celý text, 1. díl seriálu věnovaný vzniku Charty a historii českých protikomunistických aktivit najdete v pátečních LN.

Autorka je stálá spolupracovnice Lidových novin a­ jedna z prvních signatářek Charty 77.

Petruška Šustrová
  • 14Diskuse




Najdete na Lidovky.cz