Ústavní soud počátkem března bez veřejného jednání odmítl pro zjevnou neopodstatněnost stížnost trojice mužů, zjistila z databáze soudu. Zinnerová napsala scénář k českému filmu Bolero, jež se kauzou inspiroval, a v médiích prý označila skupinu obžalovaných za vrahy. Podle následné žaloby na ochranu osobnosti tak nectila presumpci neviny.
Ústavní stížnost podle dostupných informací podali Stanislav Dúbravický, František Čerman a Pavel Beďač. Se žalobou na ochranu osobnosti předtím neuspěli u Městského soudu ani Vrchního soudu v Praze a jejich dovolání odmítl Nejvyšší soud. Důvod k intervenci nenašel ani Ústavní soud.
"Obecné soudy se vyrovnaly s otázkou autenticity projevu žalované (Zinnerové) a tvrzeného zásahu do osobnostních práv stěžovatelů způsobem, který ústavněprávní nedostatky nevykazuje," uvedl v rozhodnutí soudce zpravodaj František Duchoň.
Film byl pouze inspirovaný skutečností
Žalobu na Zinnerovou podalo pět ze sedmi údajných pachatelů. Požadovali po ní veřejnou omluvu a odškodné každý 200 000 korun. Dúbravický u soudu označil Bolero za pohádku. Čerman tvrdil, že film vznikl na objednávku.
Zinnerová naopak tvrdila, že Bolero se událostí jen volně inspiruje, například se odehrává v současnosti. Její výroky v médiích prý byly vytržené z kontextu. Ústavní stížnost už podali jen tři pachatelé.
Brutální vrazi nebo obětní beránciVražda medičky Ľudmily Cervanové patří k nejznámějším a nejspornějším trestním kauzám na Slovensku. Cervanovou někdo v létě 1976 unesl z diskotéky, poté ji pachatelé přinutili vypít velké množství alkoholu a znásilnili ji. O několik dnů později se našlo její tělo v potoce nedaleko Bratislavy. Policie po dlouhém vyšetřování obvinila z činu sedm mladých mužů. Na začátku 80. let byli všichni za znásilnění a vraždu Cervanové pravomocně odsouzeni na čtyři roky až 24 let vězení. Krátce po roce 1989 se ale dočkali obnovy procesu. Případ definitivně skončil až loni v červenci, kdy slovenský nejvyšší soud opětovně potvrdil vinu pachatelů a uložené tresty od tří do 15 let vězení. Všichni jsou již na svobodě, většinou si trest odpykali už za komunismu. Odsouzení tvrdí, že vyšetřování bylo od počátku zmanipulované. Komunistická justice si prý nevěděla rady a potřebovala někoho potrestat. |
