totiž prohlásil „ctihodným“ i rozporuplně vnímanou osobnost papeže z období 2. světové války Pia XII.
VATIKÁN/PRAHA Další z kroků cesty k případnému svatořečení významných svědků křesťanské víry učinil v sobotu večer papež Benedikt XVI. Podpisem oficiálních dekretů prohlásil – krom dalších – za „ctihodné“ dva ze svých předchůdců u svatého vatikánského stolce. První z nich – nedávno zesnulý Jan Pavel II., jehož papežství trvalo do roku 2005 celých sedmadvacet let – je i mimo světovou komunitu římsko-katolických věřících vnímán jako výjimečná osobnost, jež se nepřehlédnutelným způsobem zasadila o pád komunistických totalitárních režimů, zejména pak toho polského.
„Máme nesmírnou radost, že veškerá naše snaha vedla k uznání,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu AFP někdejší sekretář Jana Pavla II. Stanislaw Dziwisz. „Jan Pavel stavěl mosty mezi lidmi i mezi různými náboženstvími,“ dodal nynější krakovský arcibiskup k významné církevní události.
Druhý z někdejších papežů – Pius XII., hlava katolické církve z období 2. světové války – se ovšem zdaleka tak široké oblibě netěší. Odkaz Piova papežství ve světových dějinách je naopak vnímán značně rozporuplně a oficiální uznání jeho „hrdinských ctností“ Benediktem XVI. proto vyvolalo zásadní ohlasy nespokojenosti zejména u některých zástupců židovské obce.
Ti nynějšího papeže vyzvali, aby pozastavil proces kanonizace Pia XII. alespoň do té doby, než bude možno prozkoumat více archivních pramenů. Piovi XII., jehož papežské období je vymezeno lety 1939–1958, je vytýkána nečinnost a veřejné mlčení během deportace obětí nacistického režimu do vyhlazovacích táborů.
„Jde o převracení historických faktů z nacistického období,“ prohlásil Stephan Kramer, jenž v současné době předsedá německé Ústřední židovské radě. „Benedikt XVI. přepisuje dějiny, aniž by nechal proběhnout seriózní vědecké bádání – to mě na tom rozčiluje,“ dodal.
Papež Benedikt XVI. a obě církevní Kongregace pro blahořečení i svatořečení, které se konkrétními návrhy zabývají, jsou však ohledně osobnosti a zásluh Pia XII. jiného názoru. S odvoláním na archivní dokumenty a historická svědectví, jež prozatím zůstávají široké veřejnosti utajeny, vyjadřují přesvědčení, že Pius XII. svou činností naopak „zachránil mnoho Židů před jistou smrtí a že pokud veřejně mlčel, pak jen proto, aby danou situaci nezhoršil,“ citoval vyjádření Vatikánu zpravodaj RFI.
Popiełuszkovi již není třeba zázraku Zda a jaký další průběh budou mít procesy církevního blahořečení a svatořečení v kauzách jednotlivých svědků víry, se teprve ukáže – prohlášení zesnulého „ctihodným“, tedy uznání jeho „hrdinských ctností,“ je v církevním řádu předstupněm k prohlášení „blahoslaveným“, tedy jeho blahořečení. K tomuto aktu je již ovšem zapotřebí „zázraku na jeho přímluvu“ anebo postačí, byl-li zesnulý „mučedníkem“. Teprve potom je možné posuzovat případný druhý zázrak a prohlásit Božího služebníka za „svatého“.
V kauze Jana Pavla II. se předpokládá, že by mohl být blahořečen již v následujícím roce, snad v den pětiletého výročí jeho smrti dne 2. dubna. Benedikt XVI. by do té doby musel uznat „zázrak na jeho přímluvu,“ jenž se v jeho případě týká jiným způsobem nevysvětlitelného náhlého uzdravení francouzské řádové sestry, jež dlouhodobě trpěla Parkinsonovou chorobou.
Komu však již nebude zapotřebí dokládání zázraku k případnému blahořečení, je někdejší polský kněz a oběť komunistického režimu Jerzy Popiełuszko. Cesta k prohlášení tohoto významného představitele hnutí Solidarita „blahoslaveným“, je nyní otevřená. Benedikt XVI. totiž sobotním podpisem vatikánských dekretů označil Popiełuszka, který byl roku 1984 zavražděn komunistickou tajnou policií, „mučedníkem“.
***
„Benedikt XVI. přepisuje dějiny, aniž by nechal proběhnout seriózní vědecké bádání.“
