Výročí ale letos zastiňuje kontroverzní krok vlastníka chrámu – hlavního města. Památník, který v něm nechala zbudovat v roce 1995 pravoslavná církev československá, chce pronajmout Vojenskému historickému ústavu. A to i přesto, že kostel včetně krypty má církev pronajatý už od dob první republiky. „Skončila smlouva a my teď řešíme, kdo by měl kryptu provozovat nadále. Otevírá se varianta, že by to mohl být Vojenský historický ústav, který vytvořil expozici. Ale jsou i jiné možnosti. Vítkov například spravuje Národní mu zeum,“ řekla LN šéfka pražského výboru pro kulturu Eliška Kaplický (ANO).
Životní zájem
Dvacetiletá smlouva na pronájem vypršela církvi letos v květnu. Chrám je přitom pro české pravoslavné jakýmsi středobodem. Atentát na Heydricha a všechno, co po něm následovalo, je s ním navíc neodmyslitelně spjat. Útočiště a úkryt parašutistům totiž poskytli jeho duchovní. Bylo to na návrh pravoslavného věřícího Jana Sonnevenda a se souhlasem duchovních katedrály Vladimíra Petřeka a Václava Čikla. Úkryt později schválil vrcholný představitel církve biskup Gorazd. „Pravoslavní tam mají historicky svoji katedrálu, chrámový prostor i kryptu. Celé roky, a to i po dobu okupace. Parašutisty ukryli a pravoslavní na to tehdy doplatili. Je to jejich hlavní tradice v Československu,“ vysvětluje bývalý radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09).
Všichni čtyři výše zmínění církevní představitelé byli zastřeleni na střelnici v Kobylisích a členové jejich rodin posláni do koncentračních táborů. Biskup Gorazd byl v roce 1987 prohlášen za svatého a do kostela svatého Cyrila a Metoděje jej jezdí uctívat věřící z celého světa. I proto by církev nechtěla o kryptu přijít.
„Zájem máme enormní, řekl bych až životní. Bez katedrály tahle církev neexistuje. Chrám je jejím srdcem,“ upozorňuje tajemník vladyky Ondřej Chrást.
