Soudkyně městského soudu Kateřina Hrudková rozhodla v případu naposledy loni v květnu. Stejně jako v březnu 2007 uvedla, že Havlová od firmy odkoupila polovinu Lucerny za výrazně nižší cenu a pro společnost nápadně nevýhodných podmínek. Protože znalci nedokázali ve svých posudcích jasně určit, jaká měla být obvyklá cena za nemovitost, stanovila ji soudkyně sama. Odvodila ji z částky, kterou za polovinu paláce zaplatila společnost Chemapol Reality v roce 1997 exprezidentovi - tedy 200 milionů korun. Firma nemovitost o dva roky později prodala Havlové za 145 milionů. Tak se cena neurčuje Podle vrchního soudu však soudkyně obvyklou cenu takto stanovit neměla, určuje se jinak. Navíc znalce k vyjádření, že cenu nelze určit, navedla zadáním znaleckého rozsudku. Svůj závěr o „nápadně nevýhodných podmínkách“ pak nezkoumala ani z hlediska dopadů prodeje na Chemapol Reality, která byla v té době v pozici dlužníka.
Proti Havlové stojí ve sporu konkurzní správce C. H. R., který tvrdí, že firma prodávala část nemovitosti v situaci, kdy měla omezené možnosti se rozhodovat. Slovenská Tatra banka totiž podala v roce 1999 návrh na konkurz C. H. R. a Havlová odkoupila od věřitelů pohledávky ve výši 230 milionů.
Celkem 30 milionů za Lucernu zaplatila hotově a na 115 milionů použila pohledávky. Zbytek pohledávek prý firmě prominula. Správce konkurzu ale řekl, že obě strany uzavřely dohodu o narovnání, nikoliv o prominutí dluhu.
