JAN EICHLEREichler je jedním ze tří kandidátů na profesuru, jejichž jmenovací dekrety odmítl prezident Zeman podepsat. Zbývající dva, Jiří Fajt a Ivan Ošťádal, prošli řízením na Univerzitě Karlově (UK). Také jim prezident vyčítá údajné hříchy z minulosti. Zemanův krok narazil na silný odpor akademické obce. Rektoři i řada nově jmenovaných profesorů byli připraveni slavnostní ceremoniál plánovaný na čtvrtek 7. května bojkotovat, proto byla nakonec akce zrušena. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se chce kvůli vyhrocené situaci sejít s prezidentem za přítomnosti rektora UK Tomáše Zimy a rektorky VŠE Hany Machkové. Termín schůzky zatím není znám, řekl dnes ČTK hradní mluvčí Jiří Ovčáček. |
Funkci hlavního ideologa někdejší hlavní politické správy, kterou mu Hrad vyčítá, nikdy nevykonával. Uvedl to ve svém prvním oficiálním vyjádření k prezidentově kroku.
Vedle lustrací ministerstva vnitra, díky nimž v roce 1992 získal osvědčení, že není evidován v žádném svazku, prošel prý Eichler také o rok dříve takzvanými atestacemi. V jejich rámci ho prověřovali náměstek ministra obrany a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu. Třetí lustraci si podle něj udělali sami Francouzi krátce předtím, než ho prezident Jacques Chirac v roce 2003 jmenoval do hodnosti Důstojník Národního řádu za zásluhy.
Zeman vs. rektoři. Rada řeší i minulost budoucích profesorů. Její hlasování je tajné |
Odborník na mezinárodní politické vztahy z Ústavu mezinárodních vztahů, který absolvoval profesorské řízení na Vysoké škole ekonomické (VŠE), odmítá, že by byl hlavním ideologem někdejší hlavní politické správy. „Tato funkce byla ve skutečnosti vyhrazena pouze generálům. (...) Já jsem byl vždy na základní funkci ‚starší instruktor‘ s plánovanou hodností podplukovník (do té jsem byl povýšen v roce 1988), čemuž se oficiálně říkalo ‚koncový pracovník‘, neoficiálně pak ‚kominická koule‘,“ uvedl.
Propagandistické útvary neexistovaly
V armádě, v níž za komunismu působil, také prý nikdy neexistovalo nic jako propagandistické útvary. Funkci propagandisty vykonával rok v 70. letech. Pak se vrátil ke studiu a získal vědeckou hodnost kandidát historických věd (CSc.). Na přelomu 70. a 80. let byl vyslán na funkci sekretáře a leteckého přidělence do Paříže. „Mými hlavními úkoly byly každodenní analýzy denního tisku, odborných časopisů, monografií, korespondence s ministerstvem obrany a s Generálním štábem Francouzských ozbrojených sil,“ popsal těžiště své pracovní náplně. Setkával se také československými odbojáři, kteří trvale žili ve Francii.
V souvislosti s tím, že ho kvůli jeho minulosti prezident odmítá jmenovat profesorem, Eichler připomněl zahraniční zkušenosti jednoho z francouzských profesorů. Ten mu vyprávěl, jak se ve Francii k profesuře dopracovalo i několik bývalých velitelů z války v Alžírsku a na amerických univerzitách si profesuru udělali i někdejší velitelé vietnamské války.
VIZITKA JANA EICHLERA
|
