Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Spor v NATO: co dál s Ruskem

Česko

PRAHA Je Rusko hrozbou? A v případě, že ano, jak se k němu tedy chovat? To jsou otázky, kterými si v současnosti lámou hlavu špičky Severoatlantické aliance a nemohou na ně nalézt jednoznačnou odpověď. Potvrdilo se to i včera, kdy se v Praze konala mezinárodní konference věnovaná deseti letům, která uplynula od vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO.

Jasno ohledně ruského nebezpečí má bývalý český velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský. Podle něj Rusko východoevropský prostor považuje stále za svou sféru vlivu: „Nevidět tuto hrozbu znamená zavírat oči před zcela jasnými bezpečnostními riziky.“

Naopak po větší spolupráci s Ruskem volali někteří britští účastníci konference. Bývalý český premiér Miloš Zeman řekl, že větším nebezpečím než Rusko je v současnosti terorismus. „Ruská federace, jakkoliv můžeme mít výhrady vůči jejím krokům, se může stát strategickým spojencem v boji proti terorismu,“ zdůraznil. Vzápětí v souvislosti s rozšiřováním NATO dostál své pověsti provokatéra: „Opravdu chcete v NATO zemi vedenou prezidentem, který prohlásil, že jeho dvěma politickými hrdiny jsou Josif Vissarionovič Stalin a Lavrentij Berija, prezidentem, který byl ještě před dvěma lety kritizován za potlačování opozice a nezávislých médií?“ Koho tím měl na mysli? O tom, že její manžel chce navázat na tradici „silných gruzínských vůdců“, hovořila před lety v tisku nizozemská choť gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho.

Mluvilo se i o dalších aspektech rozšiřování NATO. Bývalý český prezident Václav Havel žádá, aby NATO jasně stanovilo své hranice. „Většina konfliktů mezi národy vzniká tam, kde jsou sporné a rozostřené hranice,“ řekl Havel, podle kterého by se NATO mohlo rozšířit o Ukrajinu a Bělorusko. Současný prezident Václav Klaus při slavnostním obědě na Hradě řekl, že by rozšíření NATO mělo alianci posilnit. „Musíme požadovat, aby rozšíření nesnížilo, ale naopak posílilo akceschopnost aliance,“ citovala Klause ČTK.

Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer poznamenal, že dveře do NATO „zůstávají otevřené“. V současnosti se spekuluje o jeho nástupcích. Česko preferuje tajemníka, který by pocházel z jeho regionu. S českou podporou by tak mohl počítat třeba polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Pravděpodobněji se však jeví, že se šéfem aliance stane dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

„Většina konfliktů mezi národy vzniká tam, kde jsou sporné a rozostřené hranice,“ míní Václav Havel

„Musíme požadovat, aby rozšíření (...) posílilo akceschopnost aliance,“ řekl prezident Václav Klaus

Autor: