130 let

Špotáková dostala kámen od Pinkasů

Česko

Že dali sprinterovi Usainu Boltovi na závěr mistrovství světa kus berlínské zdi? Ani oštěpařka Barbora Špotáková si nemůže stěžovat. Za stříbrnou medaili včera U Pinkasů převzala odměnu -kámen ze základů této své oblíbené restaurace.

PRAHA Báru si ceníme jako národní poklad a jsme rádi, že k nám chodí, pravil zástupce majitele restaurace Karel Doubek, když slavné atletce předával dvacetikilovou historickou relikvii.

„To je prima, mohl by to být základní kámen mého vysněného domu, který s přítelem Lukášem snad už konečně začneme stavět,“ napadlo hned Špotákovou, jež své dosud získané čtyři medaile slavila vždy v této restauraci a patří tam k váženým štamgastům, kteří mají vlastní půllitr.

„Musím poděkovat i za ten celoroční azyl, který jsem si tu užívala po olympiádě,“ dodala oštěpařka, která před rokem za olympijské zlato obdržela darem celoroční bezplatnou konzumaci pro sebe a svého přítele. Tehdy se restaurace na její počest jeden den jmenovala U Špotáků.

Ze závodu rovnou na svatbu Letošního daru si atletka, která bydlí s maminkou pár desítek metrů od restaurace, také velmi považuje. „Asi přijde doba, kdy se odsud odstěhuju, ale jsem ráda, že si kus tohoto místa můžu vzít s sebou. Pak už sem totiž nebudu chodit tak často, byť jsem to v poslední době zanedbávala a v létě jsem tu byla snad dvakrát,“ povídala.

Celoroční bezplatná konzumace sice vypršela, ale ředitel restaurace František Novotný ujistil o něčem jiném. „Báře sneseme modré z nebe, kdykoli jen přijde. Jídlo a pivo u nás bude mít zdarma pořád i s přítelem,“ prozradil.

V sobotu čeká Špotákovou start na mistrovství republiky družstev v Jablonci, svatba kamarádky a poté odjezd na mítink do Gatesheadu.

„Sešlo se to náhodou, vdává se moje nejlepší kamarádka, které jdu navíc za svědka. Kvůli tomu museli upravit program, ženský oštěp začne v poledne,“ vysvětlila atletka, která nebude u obřadu jedinou účinkující z rodiny. „Kamarádku bude oddávat můj tatínek, který pracuje na obecním úřadě,“ dodala.

Stále se cítí unavená. „V Berlíně jsem zestárla snad o deset let. Po závodě mě bolelo celé tělo, naštěstí zasáhl masér Tomáš Dřímal. Do Jablonce, kde jsem vyrostla, se vždycky moc těším, ale snad příznivci pochopí, když nehodím šedesát pět metrů. Loket mě bolí ještě teď,“ pokývala hlavou.

Na odpočinek si ještě musí počkat. Jedná se o jejím startu na rozlučce Steffi Neriusové 6. září v Elstalu, a 12. a 13. se v Soluni koná Světové atletické finále, při němž loni ve Stuttgartu hodila světový rekord.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás