„Já už teď nebývám nervózní, ale přiznám se, že tam mi pěkně bušilo srdce,“ popsala sedmadvacetiletá Špotáková. „Bylo to velký. Je to největší ocenění, které jsem zatím dostala, jde o světovou akci,“ dodala.
V Monaku si nejlepší česká atletka roku užívala slavnostní atmosféru, ale především ji uchvátila účast velkých hvězd atletické přítomnosti i minulosti. „Stačilo jen mít oči otevřené, a kam se člověk podíval, tam viděl legendy,“ vyprávěla Špotáková. „Nás sedělo u stolu pět světových rekordmanů. U stolu, kde seděl Lukáš (přítel), jich bylo šest.“
Špotáková byla do Monte Carla pozvána jako jedna z nominovaných. Až při samotné akci jí organizátoři oznámili, že půjde na pódium. Nakonec získala spolu s Etiopankou Tiruneš Dibabaovou cenu za výkon roku. „Byl to opravdu neuvěřitelný rok, snad jsem si ale ještě něco nechala do budoucna,“ smála se rodačka z Jablonce.
I v Monte Carlu byl o Češku zájem. „Nejhezčí zážitek byl asi s Jackie Joynerovou-Kerseeovou, která mi říkala ,co ty bývalá sedmibojařko‘ a gratulovala mi,“ smála se Špotáková.
Pokračování na straně 21
Špotákovou v Monte Carlu uchvátily...
Dokončení ze strany 24
„Překvapilo mě, že si mě pamatuje,“ dodala Špotáková na adresu světové rekordmanky v sedmiboji Joynerové-Kerseeové.
Oproti vyhlášení Atleta roku nebyla na mezinárodní scéně v centru pozornosti. Ta byla upřena hlavně na olympijského vítěze a světového rekordmana na stovce i dvoustovce Usaina Bolta. „Na konci už byl vyždímaný jako citron. Když za ním přišla Jarmila Kratochvílová, tak na něm bylo vidět, že by jí rád pogratuloval, ale už neměl sílu,“ dodala Špotáková, která přiznala, že i ona se pak šla s jamajským sprinterem vyfotit.
Ten pak ještě při tónech reggae rozjel taneční kreace na pódiu. „Jeho táta říkal, že tancovat umí po něm, tak se musel předvést,“ smála se oštěpařka.
Špotáková se ve vybrané atletické společnosti neztratila ani se svou večerní róbou. „Jsem ráda, že jsem šaty nepodcenila. Byla jsem takový střed. Ono je těžké si s mojí postavou vybírat,“ krčila rameny.
