V únoru vládou zvažovaný záměr uvalit na tisk místo současných desíti procent DPH čtrnáct procent premiér Petr Fiala rázně odmítal. „O žádném takovém záměru nevím,“ řekl v debatě Deníku.
Argumentoval tím, že „nechce ohrozit kvalitní a nezávislou žurnalistiku či vzdělanost“ tím, že by se ztížilo vydávání tiskovin. „Touto cestou určitě jít nechceme,“ komentoval návrhy předseda vlády v polovině února.
Místo toho o tři měsíce později přišel premiér s ministry s informací, že z novin se bude nově odvádět daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent.
Zatímco v Rakousku mají DPH pro tištěná média s menšinovým obsahem reklamy deset procent, v Německu sedm, Poláci odvádí pět procent a Slováci deset, Češi zaplatí nejvíce. A to v situaci, kdy v Belgii, Dánsku a Anglii mají na tiskoviny nulovou daň.
Ani to ale šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru neobměkčilo při rozhodování. Zato v případě tichých vín na podobný argument - že v zahraničí má nulovou spotřební daň - slyšel a vydal se stejným směrem.
Zatímco noviny tak zamíří do vyšší sazby DPH, časopisy půjdou do snížené. Ministr financí to zdůvodnil údajnou společenskou významností těchto titulů.
„Hledali jsme společensky významné hledisko. Časopisy jsou vědecké. To je ten hlavní důvod, proč jsou ve snížené sazbě. Existují i jiné než vědecké časopisy, to se ale už rozlišit nedá. Vědecké noviny neznáme,“ zdůvodnil rozdílnou sazbu DPH pro časopisy a noviny.
Krach novin může mít dominový efekt
„Nechápu krok vlády, protože posunout noviny do nejvyšší sazby z deseti procent na jednadvacet procent, to znamená o více než sto procent, vypadá jako pokus o likvidaci novin v České republice,“ komentovala krok kabinetu Petra Fialy pro iDNES.cz předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová.
Podotkla, že odtrhnout od sebe sazby DPH u novin, časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku a označila zdůvodnění Stanjury za pseudoargument.
„Takových komentářů bude ještě hodně,“ okomentoval výrok Šmuclerové Stanjura pro MF DNES. Každá zájmová skupina podle něj hájí své zájmy. „Všechny důvody zdražení jsem vysvětlil na tiskové konferenci,“ odpověděl ministr.
Podle Šmuclerové si málokdo uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit dominový efekt. Jakmile odpadne jeden deník, ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také.
„Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za on-line obsah nenesou a nemají,“ doplnila Šmuclerová.
11. května 2023 |