130 let

Spoutaný romantismus na Hradě

Česko

Obsahem největší výstava, jaká byla na Hradě uspořádána od roku 1989, se otevře v Jízdárně Pražského hradu zítra. Pod názvem Biedermeier představí umění a kulturu v českých zemích v letech 1814-1848.

PRAHA Životní pocit korespondující s uvolněným vnímáním světa se od dvacátých let devatenáctého století projevil i v předmětech denní potřeby a v umění, jímž se aristokratické vrstvy obklopovaly a jimiž obohatily společnost. Z generace na generaci se traduje představa biedermeieru jako stylu pohodlného měšťáckého průměru. Expozice věnovaná umění biedermeieru chce tento mýtus vyvrátit.

„Bylo to období celkem dlouhého míru. Dvacátá a třicátá léta 19. století jsou považována za poměrně šťastná, znamenala demografický rozvoj, životní pocit souvisel i s literaturou, která se odkláněla od romantismu. Styl biedermeieru měl své myšlenkové zázemí,“ připomíná kurátor výstavy Radim Vondráček z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Je za ním i životní filozofie, praktická estetika, dietetika, výrazné proudy, které se projevily v umělecké tvorbě.“ Spoutaný romantismus Důkazem, že aristokraté a bohatí měšťané už neměli potřebu prezentovat se pseudoefektními přezdobenými dekory, je například elegantní nábytek či sklářské výrobky. „Tvary se redukovaly na jednoduché elegantní linie, obejdou se bez zbytečných přídavných ornamentů. Vypadají jednoduše, ale například nábytek je velmi drahý, na výrobu náročný. Předjímá se tím už moderní umění, pracuje se s tvarem, linií, krásou materiálu. Hlavním prvkem je dýhování, barva sklovin, objevují se nové barevné skloviny, jako byl červený a černý hyalit, užívají se lazury...“ popisuje Vondráček.

Zatímco v Německu a Rakousku mají vztah ke stylu biedermeieru vyřešený a velké souborné expozice již uspořádali, u nás jde o první takto rozsáhlý projekt. Koncepce současné výstavy se od nedávných bidermeierovských projektů konaných v Americe liší právě snahou postihnout především myšlenkové proudy biedermeieru. „Tam se soustředili na formální stylovou jednoduchost,“ vysvětluje Radim Vondráček, „my ukazujeme jak užité, tak volné umění a hlavní postavy proudu, který můžeme označit jako biedermeier, v malbě nebo kresbě. Je možné určit rysy nového zájmu o přírodu, městský žánr, v portrétní malbě zájem o detaily. Zaměření na přírodu je patrné například u Antonína Mánesa či Josefa Navrátila. V krajinomalbě, portrétní malbě i počínající žánrové tvorbě se objevují rysy, které přesáhnou starší fázi klasicismu a empíru a zároveň se liší od toho, čemu říkáme romantismus. Biedermeier je jistou variantou romantického pocitu. Zatímco romantismus by se chtěl bouřit a je revoltující, biedermeier je myšlením souladu, blízkosti, harmonie. Jeden slogan říká, že je to spoutaný romantismus. Adalbert Stifter, Božena Němcová, to přece nejsou čistí romantici,“ dodává Vondráček.

Výstava v Jízdárně je společným projektem Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Správy Pražského hradu a na její realizaci spolupracují také Národní galerie a Národní památkový ústav.

Životní styl, jaký se formoval v Čechách a na Moravě v první polovině 19. století, a díla umělců a řemeslníků pocházejících z českých zemí reprezentuje soubor více než 650 exponátů. Autoři je shromáždili z mnoha českých a moravských hradů a zámků, včetně hostitelského Pražského hradu, ale také z muzeí v Padově, ve Vídni a jinde. Významným zdrojem pozoruhodných předmětů či textilií byly rovněž vídeňské císařské fondy, kam čeští výrobci skla, porcelánu nebo litiny posílali svoje výrobky do císařského kabinetu továrních výrobků.

Autor: