Lištičky, celovečerní debut scenáristky a režisérky Miry Fornayové, utápějí dobrý nápad v moři psychologie.
Dublin plný tradičních hospůdek a rozjetých večírků, kde se to hemží nejrůznějšími národnostmi, au-pairky, které se prohrabují oblečky v obchodech a přitom si vyprávějí pikantní historky o svých domácích. Slovenka Mira Fornayová se nás ve svém úspěšném česko-slovensko-irském debutu Lištičky, s nímž prorazila až na filmový festival v Benátkách, rozhodla zavést do atraktivního prostředí cizinců, kteří vyjíždějí hledat své štěstí do velkých západoevropských metropolí (v tom je film tematicky podobný třeba oscarovému snímku Once). Jejich sny ale často končí při leštění příborů v restauracích nebo v rodinách, jimž hlídají otravné děti.
To je i případ hlavní hrdinky Betky (23), která se rozhodne opustit zapadlou slovenskou vesnici a následovat do Irska starší sestru Tinu (27). Ta si v Dublinu vybudovala úspěšnou kariéru, má před svatbou a žije poklidný rodinný život v domku se svým nastávajícím. Tina působí vedle Betky jako uvědomělá starší sestra, která se té mladší snaží pomáhat. Betka ale její pomoc vytrvale odmítá. Její pokusy začít v Irsku nový život se smrskávají na noční jízdy v místních barech a opilecké pokusy „sbalit chlapa“.
Díky perfektní kameře, režisérčinu pozorovacímu talentu (kvůli filmu prý v zahraničí studovala rodiny s au-pairkami) a téměř polodokumentárnímu pojetí je divák brzy v subkultuře dublinských gastarbeitrů jako doma. Všichni, kdo mají zkušenost se životem v cizině, navíc poznají, že film dokázal i velmi dobře zprostředkovat emoce, které člověk v zahraničí zažívá - pocity vytržení a často i vlastní nicotnosti ve velkém světě. To všechno podporují i dobře postavené dialogy a neokoukané herecké tváře. Například Betku hraje Slovenka Réka Derzsi, která své spratkovité výrazy dotáhla do dokonalosti.
O to méně se ale dokáže divák vcítit do postavy hlavní hrdinky a nakonec také pochopit smysl celé zápletky. Jak avizuje distributor, Lištičky mají být příběhem závisti a odpuštění mezi dvěma sestrami. Většinu času ale panuje plátnu právě Betka. Předvádí jednu hystericky přepjatou scénu za druhou: dramaticky se zamyká v koupelně, kde si několikrát stříhá vlasy, drásá se nůžkami, atakuje na ulici nevěrné milence a ve volném čase se pokouší ublížit své sestře. Pocítit k ní byť jen slabý náznak sympatií je velmi obtížné; ostatně to možná autorka scénáře a režisérka v jedné osobě ani neměla v úmyslu.
Co je ale horší, porozumět nekonečným nenávistným výstupům slovenské au-pairky je nad síly diváka, který za sebou nemá psychiatrické vzdělání. Místo vcítění se do dynamiky příběhu se vás proto místy zmocňuje touha Betku jednoduše „profackovat“.
Rozluštění všech hádanek autorka zhustila až do samotného závěru filmu. Místo úlevného „aha“ ale divákům připravila jen další otázky. Klíč k celému příběhu zůstává nenalezen. Divák tak má pocit, že místo příběhu „odkrývání dávných traumat a odpuštění“, jež by se mělo mezi sestrami odehrávat, sleduje spíš chování pološílené dívky. Právě zápletka filmu, která si kladla vyšší cíle než natočit jen obyčejný příběh o radostech a strastech mladých lidí v zahraničí, mu paradoxně dost ubližuje. Prostředí, které režisérka dokázala tak dobře přenést na plátno, tak vůbec není funkční a originální námět bohužel trochu zabíjí její zbytečně velké umělecké ambice na vytvoření psychologického dramatu.
***
HODNOCENÍ LN
*****
Lištičky
ČR/Slovensko/Irsko 2009
Scénář a režie: Mira Fornayová
Kamera: Tomáš Sysel
Hudba: Tadeáš Věrčák, Aaron
Goldberg
Hrají: Réka Derzsi, Rita Banczi,
Aaron Monaghan, Jitka Josková,
Jonathan Byrne, Christopher
Simpson a další
Distribuce v ČR: Bontonfilm
Premiéra: 17. 9. 2009
