Proč funkcionáři Pistoriuse na olympiádě nechtěli? Sprinter totiž nemá mezi postiženými sportovci konkurenci, a proto se rozhodl závodit se zdravými. Při běhu mu pomáhají speciální karbonové protézy. A právě ty se staly předmětem sporu: podle atletické federace až příliš zlepšují Pistoriusův výkon. Jenže CAS zákaz zrušila a Jihoafričan se může chystat do Pekingu. „Je to velký den pro celý sport,“ uvedl Pistorius. Ke startu na čtyřsetmetrové trati teď sprinter potřebuje splnit olympijský limit 45,55 sekundy. Není to nereálné: jeho osobní rekord je jen o 1,01 sekundy pomalejší.
Pokračování na straně 16
Sprinter bez nohou dostal...
Dokončení ze strany 1
Zamítavé stanovisko Mezinárodní atletické federace (IAAF) se opíralo o studii institutu biomechaniky, Pistorius ale funkcionářům předložil studii z massachusettského institutu technologie, která přímou souvislost mezi jeho výkony a speciálními protézami neprokázala.
„Jestli jsem šťastný? To není přesně řečeno,“ prohlásil Pistorius na tiskové konferenci v Miláně. „Jsem v extázi,“ pokračoval. „Tento den vejde do historie. Pravda se konečně ukázala. Když se nedostanu na olympiádu do Pekingu, budu se určitě snažit závodit v roce 2012.“
Pistorius totiž sám přiznal, že diplomatické spory o jeho protézy ho připravily o spoustu času, který by jinak věnoval tréninku. Na letošní olympiádu se ovšem stále může dostat jako člen jihoafrické štafety.
Pistorius se narodil bez lýtkových kostí a v 11 měsících mu lékaři amputovali obě nohy pod koleny. V roce a půl už ale na protézách udělal první krok. Hrál ragby, na atletiku se dal teprve před pěti lety a mezi handicapovanými sportovci brzo nenašel soupeře.
„Nepovažuji se za postiženého. Nikdy se nemůžete zlepšovat, když máte na mysli, že jste postižený,“ tvrdí Pistorius.
IAAF uvedla, že bude rozhodnutí arbitráže respektovat. „Oscar bude vítán na každém závodě, který se toto léto rozhodne běžet,“ uvedla federace ve svém prohlášení. „Je to inspirativní člověk a těšíme se, že budeme svědky jeho úspěchů.“
