Zastánci těžby břidlicového plynu i odborníci na geologii ovšem argumentují, že co je typické pro těžbu uhlí, neplatí u plynu. „Rozhodně to nenadělá zdaleka takové škody, jako když těžíte uhlí,“ řekl LN Jiří Pešek z Ústavu geologie a paleontologie při Univerzitě Karlově.
PODÍVEJTE SE: |
Do těžby břidlicového plynu se v Evropě vkládají velké naděje. Pokud by se začal těžit, mohla by se zmenšit energetická závislost na Rusku. Ve velkém se už deset let těží v USA, na našem kontinentu má velké ambice Polsko či Francie. V Česku tento týden povolilo ministerstvo životního prostředí hledání možných ložisek ve dvou lokalitách: první mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, druhé na Trutnovsku včetně Broumovského výběžku.
Metody budí obavy
„Když bychom našli břidlicový bazén o ploše deset krát deset kilometrů, tak se na němnajde 100 krát 100 metrů, kde by se prováděl vrtný průzkum a později by se tam mohlo těžit tak, aby to nikomu nevadilo, aby to nebylo v chráněné krajinné oblasti nebo hned u obytné zóny,“ rozptyluje pochybnosti Stanislav Benada, expert na geologii a poradce britské firmy, která chce v Česku plyn těžit.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obavy panují kolem metody, jakou se plyn těží: těžaři nejprve do vrtů vhání vodu s pískem a malým množstvím chemikálií, aby porušili vrstvu břidlice a plyn z hloubky kolem dvou kilometrů uvolnili. Ochránci životního prostředí se obávají toho, že chemikálie by mohly znečistit zdroje podzemní vody.
„Technologie těžby je ověřená, vyzkoušená. Ale něco jiného je technologie a něco jiného lidský faktor,“ připomíná Vlastimila Dvořáková z České geologické služby.
Z míst, kde se budou ložiska plynu hledat, už se ozývají kritické ohlasy. „Těžba probíhá tak, že se vyvolá řízené zemětřesení, čímž v neklidné oblasti Broumovska, kde se zem občas otřese i sama, můžete vyvolat i lokální zemětřesení,“ tvrdí šéfka správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.
"My chceme svítit, my chceme topit, ale netěžte u nás"
„Ano, při hydraulickém štěpení do toho dáváte energii a ta může za jistých okolností vyvolat indukovanou seizmicitu (zemětřesení vyvolané lidskou činností – pozn. red.), ale nic velkého. Pocítí to jen horniny, nepopraskají domy ani stromy,“ uvedla Dvořáková. Protestní odezvy z obcí, v jejichž blízkosti by se mohlo těžit, bere s rezervou i Pešek. „Okolním obcím vždycky vadí všechno. My chceme svítit, my chceme topit, ale netěžte u nás. To je normální reakce,“ podotkl.
„Rizika jsou u všeho. Když řídíte auto, tak palivo, které máte v nádrži, je rizikovější pro životní prostředí než tyto operace,“ dodává Benada. Pokud by se v Česku zásoby břidlicového plynu našly a obce by souhlasily s těžbou, mohly by na tom slušně vydělat. Tedy v případě, že poslanec VV Milan Štovíček prosadí zákon, na kterém pracuje. Ten by měl těžařům uložit povinnost platit kompenzaci podle toho, kolik vytěží. V současné době se platí maximálně 1000 Kč za hektar dobývacího prostoru a o peníze se dělí obce a stát v poměru 75 ku 25.
