Pátek 22. října 2021, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Koncerty i hostiny. Squatteři obsadili v Praze několik chátrajících domů

Česko

  19:23aktualizováno  1. září 7:42
PRAHA - Squatteři obsadili v Praze několik chátrajících objektů. Uspořádali tam výstavy, koncerty či hostiny. Akcí s názvem Vzpomínky na budoucnost chtěli připomenout legendární squat Ladronka, od jehož obsazení uplynulo 20 let. Kritizují také bytovou politiku.

Squatteři obsadili v Praze sedm chátrajících objektů. Pořádají tam výstavy, koncerty či hostiny. foto: MAFRA - Petr Topič

Původně zamýšleli objekty obsadit jen v sobotu, večer však oznámili, že z chátrajícího domu na Pohořelci odejít nehodlají. Pražská policie jeden z obsazených domů sledovala, ale nezasáhla, sdělila ČTK policejní mluvčí Jana Rösslerová.

"Program všude běží, jak má. V domech je zábava, jídlo, pití. Na Pohořelci jsou třeba masáže zdarma, káva, dortíky i zmrzlina," řekl ČTK mluvčí squatterské akce René Pytlíček. Přípravy podle něj trvaly asi čtyři měsíce a zapojila se do nich zhruba stovka lidí. K pražskému programu se připojilo i Brno happeningem Kulturou proti chátrání.

Pobídka do budoucna

Squatteři chtěli podle Pytlíčka nejen připomenout "kulturní squat" Ladronka a 20. výročí jeho vzniku, ale svůj program mínili i jako "pobídku do budoucna". Na zdevastovaných objektech poukazovali na neudržitelnost nynější bytové politiky a trhu s nemovitostmi.

Squatteři obsadili budovy v ulici Křižíkově, Křesomyslově, na Pohořelci, v Přístavní, Rytířské a Dukelských hrdinů. Podle mluvčího se nikde žádné problémy nevyskytly. K domu v Křesomyslově ulici, kde bylo na programu promítání a koncerty, přijela policie, po domluvě s organizátory však zase odjela, uvedl Pytlíček. Do vyšehradského nádraží a objektu ve Washingtonově ulici se jim nepodařilo dostat, rozdávali proto před nimi letáky. Na uzamčenou budovu v Petrské ulici vyvěsili dva černé prapory.

Policejní mluvčí Rösslerová řekla, že se na policejní služebnu na Žižkově dostavil muž, který oznámil, že dům ve Štítného ulici obsadili lidé, kteří v něm nemají co dělat. Dům byl prý zabezpečen řetězy a zámky, squatteři je však překonali. "Na místo jely hlídky, které situaci monitorovaly," sdělila mluvčí. Podle mluvčího Pytlíčka objekt ve Štítného ulici do programu nebyl zařazen. "Zdá se, že dům někdo obsadil spontánně pod vlivem naší akce," uvedl.

Policejní mluvčí Rösslerová řekla, že se na policejní služebnu na Žižkově dostavil muž, který oznámil, že dům ve Štítného ulici obsadili lidé, kteří v něm nemají co dělat.

Pozdě večer skupina squatterů dům opustila, deset lidí se však dohodlo s majitelem, že v objektu přenocuje. "Zásah policie nebyl nutný," řekla Rösslerová.

Asi tři desítky mladých squatterů obsadily neobydlený dům na pražském Pohořelci nedaleko Pražského hradu. Z oken visí transparenty jako například "Squatting je slušnost", "Domovy bez lidí? a Lidé bez domova" nebo "Mrtvé domy města pražského". V jednom z bývalých bytů prvního patra nainstalovali nezávislí umělci improvizovanou výstavu a na dvoře uspořádali komorní hudební vystoupení. Ilegální akce lákala pozornost kolemjdoucích, lidé si dům fotili a se squattery diskutovali.

Mluvčí Pytlíček uvedl, že objekt na Pohořelci opustit nehodlají. Chtějí z něj vytvořit kulturní centrum, plánují tu i sociální bydlení Žilo to také v Křesomyslově ulici, kam přicházeli další lidé. Vládne pohodová atmosféra, hraje muzika, popíjí se víno a pivo a vyučuje se romština. Za squattery nepřicházejí jen studenti, ale i rodiny s dětmi a starší lidé, které často zajímají zdevastované interiéry.

"Žijeme ve městě, kde vlastnit prázdný dům je víc než bydlet v něm a využívat ho. Žijeme ve městě, kde se centrum metropole změnilo z žijícího organismu ve skanzen pro turisty. Městské čtvrti se zbavují svých chudých, aby se na ně obyvatelé luxusních bytů a zaměstnanci z nových administrativních budov nemuseli dívat," uvedli squatteři v prohlášení. Podle nich vedení města v posledních dvou desetiletích z metropole také vytěsnilo alternativní a neziskovou kulturu.

Squatteři vnímají obsazování chátrajících domů jako politický postoj. Uvědomují si prý dobře, že porušují zákon, ale nadřazují právo na bydlení nad právo "kšeftovat s domy".

V Praze je stále řada zanedbaných budov, které se stávají cílem squatterů. Budovy jsou většinou v soukromém vlastnictví, radnice tak s nimi nemohou nic dělat. Za první pražský squat bývá označována budova Zlatá loď obsazená v roce 1990. Postupně vznikaly další squaty, mezi nejznámější patří vila Milada v Praze 8, bývalé statky Ladronka v Praze 6 a Cibulka v Košířích či bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Na všech těchto místech proti squatterům zasahovala policie.

Autoři: ,

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Mohlo by vás zajímat