Hřejivá „poklička“ Vzduch, který dýcháme, není jenom čistou směsí plynů, ale obsahuje v menším či větším množství různé příměsi. Ty mohou být jak původu přírodního (půdní částečky, pyl, kouř z požárů apod.), tak i antropogenního, tedy takové, které se do vzduchu dostaly jako vedlejší produkt činnosti člověka.
Nejčastěji k tomu dochází při spalování fosilních paliv, ať už v souvislosti s dopravou, při vytápění nebo v průmyslových závodech. Proto se nejvyšší koncentrace příměsí vyskytuje v hustě obydlených oblastech.
Kromě kapalných a pevných částic, tzv. aerosolu, unikají do vzduchu při spalování rovněž jedovaté plyny, zejména oxidy dusíku a oxid siřičitý.
To vše se vznáší kolem nás a záleží na povětrnostní situaci, zda se budou tyto částice hromadit a udržovat při zemi, či se rychle rozptýlí v atmosféře. Které meteorologické prvky mají na rozptylové podmínky bezprostřední vliv? Velkou roli hraje vítr, jak jeho rychlost, tak směr.
Důležitým aspektem jsou také srážky, které nečistoty splachují k zemskému povrchu. Pro rozptyl nečistot do vyšších pater atmosféry je pak důležité její teplotní zvrstvení a rovněž to, v jakém tlakovém útvaru se právě dané místo nachází. Pokud naše území ovlivňuje tlaková níže či brázda nízkého tlaku vzduchu, převažují v atmosféře vzestupné pohyby, které unášejí příměsi do výšky. Kromě toho obvykle bývá v oblasti tlakové níže rychlejší proudění a často se vyskytují srážky. Proto jsou rozptylové podmínky většinou dobré.
V oblasti vysokého tlaku tomu bývá naopak. Sestupné pohyby udržují nečistoty v blízkosti zemského povrchu, vítr je obvykle slabý. Navíc zde dochází, zejména v zimním období, ke vzniku teplotních inverzí, které rozptylové podmínky ještě dále zhoršují. Nejhorší situace nastává, když k nám proudí ve vyšších vrstvách atmosféry teplý vzduch, zatímco zemský povrch je studený. Potom úplně chybí vzestupné proudy, protože těžší studený vzduch leží při zemi a lehčí teplý je ve výšce.
Pomůže vítr a srážky Typická povětrnostní situace, která je nešťastná pro rozptyl nečistot, nastává v zimě, když postupuje tlaková výše ze západní přes střední Evropu dále k východu.
Zpočátku k nám proudí vzduch od severu nebo severozápadu, který je studený a vyplní českou kotlinu jako bazén. Noční vyjasnění a z něj vyplývající ranní mrazy výsledný efekt ještě umocní.
Když tlaková výše přejde přes naše území k východu, začne k nám proudit teplý vzduch od jihu či jihovýchodu, který je však lehčí, a tak se nasouvá nad studený vzduch a proudí ve výšce. Vznikne silná inverze teploty, která může trvat několik dní, nečistoty se hromadí ve vzduchu v blízkosti zemského povrchu. Vysvobození z této situace potom přináší až výraznější atmosférická fronta, na které je zesílený vítr a srážky.
