BĚLEHRAD V předčasných parlamentních volbách v Srbsku si podle prvních prognóz vedla nejlépe koalice proevropských stran, vedená současným prezidentem Borisem Tadičem. Jeho největší rival Tomislav Nikolić, který vede nacionalistickou Srbskou radikální stranu, by podle těchto odhadů skončil druhý. Tadičovo vítězství by bylo tak trochu příjemným překvapením, problém je v tom, že moc neřeší. Proevropské strany totiž nezískaly potřebnou nadpoloviční většinu.
Z předběžných neoficiálních odhadů, zveřejněných včera pozdě večer bělehradským nezávislým Střediskem pro svobodné a demokratické volby, vyplývá, že demokraté Borise Tadiče získají 38 procent hlasů. Nacionalistická Tomičova Srbská radikální strana je druhá s 28 procenty. Blok vedený dosavadním premiérem Vojislavem Koštunicou a jeho Demokratickou stranou Srbska získal prý 11 procent hlasů.
Včerejší volby byly první od odtržení Kosova a předpokládalo se, že Nikoličovi radikálové vydělají na pobouření, které kosovská samostatnost v Srbsku vyvolala.
Podle mnohých se jednalo o nejdůležitější volby od pádu Slobodana Miloševiče. Někteří pozorovatelé dokonce hovořili o „osudové volbě“. Volební účast byla nicméně nízká (podle odhadů jen něco málo přes 50 procent). Výsledek voleb rozhodne, zda se země vydá cestou prohlubování integrace s Evropskou unií, nebo se naopak navrátí k izolaci. „Tyto volby jsou referendem, které rozhodne, zda budeme směřovat do Evropy, nebo zda zůstaneme v izolaci,“ prohlašoval srbský prezident Tadić. Jeho Demokratická strana šla do voleb v čele prozápadně orientované koalice. V průzkumech však těsně zaostávala za Tomičovou Srbskou radikální stranou.
Jidáš v. nacionalisté Srbští nacionalisté se netají svými sympatiemi k Rusku a prezidenta Tadiče označují za jidáše, zrádce a loutku Západu.
Pro Nikoliče je Tadić dokonce „nepřítel státu“, protože vyjednává s Evropskou unií, která uznala únorové vyhlášení nezávislosti Kosova. „S unií bychom měli jednat až poté, co Brusel jasně uzná Srbsko jako celek,“ prohlásil Nikolić. Tedy až poté, co EU uzná Srbsko včetně Kosova. Stejný názor zastává také dosavadní premiér Koštunica. Byla to právě otázka postoje ke Kosovu a k Evropské unii, která způsobila pád dosavadní bělehradské vlády.
Vedle parlamentních voleb se včera konaly také volby místní. A to jak v Srbsku, tak v Kosovu. S účastí kosovských Srbů v parlamentních volbách nemají kosovské úřady problém a pohlížejí na ni jako na volební akt občanů, kteří se nacházejí v cizině.
Organizování komunálních voleb však považují za vměšování do svrchovanosti jejich země. Komunální volby organizované Bělehradem jako nezákonné odmítla i správa OSN v Kosovu.
