Úterý 21. září 2021, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Srdce čeká i léčba kmenovými buňkami

Česko

Choroby srdce a cév jsou již mnoho let nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Data z roku 2007 ukazují, že na tato onemocnění zemřelo 46 procent mužů a 52 procent žen ze všech zemřelých. To je téměř dvakrát více než na zhoubná nádorová onemocnění.

„Mnoho lidí si myslí, že srdečněcévní onemocnění ohrožují hlavně muže nad 50 let, opak je ale pravdou,“ říká profesor Michael Aschermann, člen organizačního a programového výboru výročního sjezdu České kardiologické společnosti, který probíhá od 16. do 19. května v Brně. Podle statistik umírají ženy na srdečně-cévní nemoci v relativních i absolutních číslech častěji než muži. Do příchodu menopauzy jsou ale chráněny hormony, díky čemuž mají proti mužům přibližně desetiletý „odklad“. Stejně tak již neplatí, že lidé do 40 let se infarktu bát nemusí. Infarkty myokardu u třicátníků jsou stále častější.

Naděje na přežití významně stoupla se zavedením tzv. katetrizační léčby. Její princip spočívá v co nejrychlejším obnovení průtoku krve do srdečního svalu. Používá se metoda balonkové koronární angioplastiky, při níž se do ucpané tepny zavede speciální cévka s balonkem, kterým je krevní sraženina a místo zúžení tepny ošetřeno a je zcela obnoven průtok postiženou tepnou. Ve velké většině se ještě zavádí kovová trubička (stent), která posiluje stěnu tepny proti dalším změnám.

Důsledné uplatňování tohoto způsobu léčby ve 22 centrech, která jsou schopna nepřetržitě ošetřit nemocné, snížilo počet úmrtí na akutní infarkt myokardu na šest až sedm procent, dříve to činilo kolem 15 až 25 procent.

Ovšem nepovede tato poměrně velká úspěšnost a relativně jednodušší léčba lidi k ještě větší lhostejnosti k prevenci? Nestálo by za to najmout na propagaci zásad prevence profesionální mediální agenturu? „Je pravda, že laická veřejnost dnes pokládá srdeční onemocnění za méně závažná, když se v médiích dočítá o úspěšné léčbě. Osobně si ale nemyslím, že by nějaká agentura mohla zlepšit postoj k prevenci. To je spíše úkol jednak lékařů, ale také výchovy na školách a v rodině. A možná by k prevenci přispělo více zvýhodnit nemocné, kteří nekouří, pravidelně cvičí, dodržují rozumné stravovací návyky a drží si přiměřenou hmotnost,“ říká profesor Jiří Vítovec, člen obou výborů výročního sjezdu ČKS.

Profesor Aschermann nápad zapojit mediální agenturu neodmítá, ale problém jsou finance. „Myslím, že zde hodně selhává stát, protože třeba přístup ke kouření je tragickým příkladem toho, jak se to u nás dělá špatně. Chybějící správná a hlavně rozumná legislativa a optimální propagace toho, že normální je nekouřit, se nedaří zvrátit. Odborné lékařské společnosti mohou být poradním orgánem, ale samy nic nezmůžou,“ zdůrazňuje Aschermann.

Z dlouhodobého pohledu je zatím nevyřešeným problémem kardiologie ateroskleróza. Při ní se ve stěnách tepen ukládají tukové látky ve formě tzv. ateromu a druhotně vápník. Tepna ztrácí pružnost a postupně se zužuje. Hrozí srdeční infarkt, mozková mrtvice a postižení dolních končetin. „Proces aterosklerózy ještě neumíme zásadněji ovlivnit, výzkum běží, již se něco daří, ale je to stále problém číslo jedna,“ říká profesor Aschermann. Na výročním sjezdu ČKS v Brně, kterého se zúčastní téměř čtyři tisíce lékařů, zdravotních sester a dalších odborníků, se diskutuje také o budoucích léčebných postupech. Profesor Vítovec očekává další rozvoj přístrojové a katetrizační léčby, rozvoj možností transplantace kmenových buněk a genetický výzkum. „Na jeho základě lze hledat cílené léky pro konkrétního nemocného například v oblasti srdečního selhání, transplantace srdce, vysokého krevního tlaku, poruch tukového metabolizmu a léků ovlivňujících srážlivost krve.“

Podle profesora Aschermanna je současným „hitem“ kardiologie zavádění umělých chlopní bez operace (tzv. katetrizační technikou). „Předpokládám rozvoj přístrojů, které mohou na určitou dobu pomáhat hůře pracujícímu srdci, objeví se nové léky. Ovšem největší pokrok nastane v oblasti genetiky. Postupně budou k dispozici metody, které umožní aktivní změny v genové výbavě - při znalosti toho, který postižený gen je příčinou jisté choroby, bude pak možné tento gen manipulací změnit tak, aby choroba nevznikla,“ říká profesor Aschermann.

Autor:

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!